Prakticky ze dne na den vstoupila v účinnost další novela zákoníku práce. O jejím základním cíli jsme vás informovali v čísle 12-13/2024. V tomto příspěvku věnujeme pozornost dalším novinkám, které vyplynuly z poslaneckých návrhů.
ÚVODEM
Původní novela zákoníku práce, která vyšla ve Sbírce zákonů dne 31. července pod č. 230/2024 Sb., měla původně jako základní cíl promítnout do českého právního řádu požadavky směrnice o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii (Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii). Nevyhnula se však klasickému legislativnímu nešvaru. V průběhu legislativního procesu do ní totiž byly inkorporovány tzv. přílepky v podobě poslaneckých pozměňovacích návrhů, které s jejím původním tématem a základním cílem nikterak nesouvisí.
Tyto přílepky jsou však věcně velice zajímavé, některé z nich dokonce v rámci pracovněprávní problematiky revoluční, a staly se nedílnou součástí výše zmíněné novely zákoníku práce. Rozhodně tak stojí za to s nimi čtenáře stručně seznámit, aby nebyli následně překvapeni, co vše dalšího jim novela zákoníku práce, která v původní vládní verzi poměrně skromně upravovala pouze nový (valorizační) mechanismus stanovování minimální mzdy, opatření na podporu kolektivního vyjednávání, zrušení povinnosti vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené a právo na dodatkovou dovolenou pro další kategorie zaměstnanců, v obecné rovině již s účinností od 1. 8. 2024, potažmo u dvou z institutů od 1. 1. 2025, přinese.
STRUČNÉ SHRNUTÍ OBLASTÍ, KDE DOCHÁZÍ KE ZMĚNĚ
Poslanecké pozměňovací návrhy přinesly do novely zákoníku práce změny v souvislosti:
• s možnou výší osobního příplatku podle § 131 ZP,
• s odměnou z dohody podle § 138 ZP,
• s výpočtem náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (tzv. renty) podle § 271b odst. 3 ZP,
• s pracovní dobou, dobou odpočinku, odměňováním a zvyšováním a prohlubováním kvalifikace v oblasti zdravotnictví,
• s problematikou tzv. subdodavatelské odpovědnosti,
• s problematikou tzv. samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem na pracovišti zaměstnavatele.
OSOBNÍ PŘÍPLATEK
Novela mění podmínky pro poskytování osobního příplatku zaměstnancům odměňovaným platem. Zákonodárce prostřednictvím pozměňovacího návrhu k této problematice umožnil v § 131 ZP především:
• zvýšení limitu osobního příplatku z předchozích 50 % na současných 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě;
• odstranění nesystémového institutu vynikajícího všeobecně uznávaného odborníka, který byl v praxi používán ve veřejné správě nerovnoměrně a často nesprávně;
• umožnění přiznání příplatku v odůvodněných případech již ode dne vzniku pracovního poměru.
Nové znění ustanovení § 131 ZP, které upravuje institut osobního příplatku a podmínky pro jeho poskytování, se tedy novelou přeformulovalo tak, že se zvýšil limit možné výše osobního příplatku z 50 % na 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, čímž zároveň pozbylo významu předchozí ustanovení o vynikajícím všeobecně uznávaném odborníkovi, které se zrušilo. Významné je také to, že novelou bylo odstraněno předchozí omezení možnosti přiznání příplatku až do 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně příslušné platové třídě zařazením zaměstnance nejméně do 10. platové třídy.
Novela nově umožňuje zaměstnanci přiznat osobní příplatek v adekvátní výši již od počátku trvání pracovního poměru.
Aby byl zaměstnavateli použit při posuzování podmínek pro přiznávání osobního příplatku postup garantující rovnost v odměňování za práci, odkazuje se v novém znění § 131 ZP nově na § 110 odst. 5 ZP tak, aby byla pro účely přiznání, změny či odejmutí osobního příplatku správně zohledněna hlediska pracovní výkonnosti zaměstnance podle intenzity a kvality vykonávaných prací, zaměstnancem dosahovaných pracovních výsledků podle jejich množství a kvality a dále pracovních schopností a pracovní způsobilosti zaměstnance
ODMĚNA Z DOHODY
Pozměňovací návrh týkající se § 138 ZP měl za cíl odstranění nejistoty o rozsahu a podobě ujednání, která lze zapracovat do dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud jde o odměnu z dohody.
Za účelem zjednodušení odměňování zaměstnanců pracujících na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti při působení některého ze ztěžujících vlivů práce totiž pozměňovací návrh výslovně umožnil, aby mohlo být při sjednávání některé z uvedených dohod ujednání o odměně z dohody doplněno o podmínku, že odměna z dohody je poskytována již s přihlédnutím k případné noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí nebo práci v sobotu a neděli. Lze tak nově a zcela nesporně dohodnout přihlédnutí k práci v jakékoliv kombinaci uvedených ztížených pracovních režimů. Rozsah takto započítané práce musí být se zaměstnancem sjednán. Rovněž musí být v takovém případě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednána výše příplatků, které by jinak z tohoto důvodu byly zaměstnanci poskytnuty, tj., zaměstnanci by náležely za běžných okolností a bylo k nim přihlédnuto. Pokud by totiž zaměstnanec odpracoval větší rozsah práce v některém nebo ve všech ztížených režimech práce, než ke kterému bylo již ve sjednané výši odměny přihlédnuto, vznikne mu právo na poskytnutí příslušného příplatku vedle sjednané odměny.
Pro účely posouzení doplatku do minimální mzdy musí být při práci ve ztížených pracovních režimech ovšem odečtena z odměny z dohody výše režimových příplatků, ke které bylo v odměně přihlédnuto.
VÝPOČET NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI VZNIKLÉ PRACOVNÍM ÚRAZEM NEBO NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ
Pozměňovací návrh sjednotil postup při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (tzv. renty) tím, že jeho prostřednictvím došlo ke zrušení tzv. stop výdělku
V § 271b ZP je upravena náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (tzv. renta). Tato náhrada podle § 271b odst. 1 ZP činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu.
Podle předchozí právní úpravy § 271b odst. 3 ZP příslušela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání zaměstnanci i v případě, kdy nepracoval a byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. V tomto ustanovení byly pro tento případ řešeny dva způsoby výpočtu uvedené náhrady za ztrátu na výdělku:
1. V případě, že poškozený zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku pobíral, pak mu v době nezaměstnanosti náhrada příslušela stále ve stejné výši.
2. V případě, že poškozený zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku nepobíral, pak se za poúrazový výdělek považoval výdělek ve výši minimální mzdy. Náhrada za ztrátu na výdělku činila v tomto případě rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a fiktivní částkou, která byla vyjádřena výší minimální mzdy.
Pro oba výše uvedené případy za dřívější právní úpravy platilo, že byl-li poškozený mezi jednotlivými evidencemi znovu zaměstnán, od průměrného výdělku před vznikem škody se odečítal skutečně dosahovaný poúrazový výdělek v novém zaměstnání, jak stanoví § 271b odst. 1 ZP.
Pozměňovací návrh tento stav mění. Nově bude výpočet náhrady ve všech případech, kdy zaměstnanec nepracuje a nebude tudíž dosahovat žádného výdělku sjednocen, přičemž tímto fiktivním výdělkem je platná výše minimální mzdy. V rámci této problematiky se v pozměňovacím návrhu prosadila i delší legisvakanční lhůta tak, že změna nabyde účinnosti až dne 1. ledna 2025.
ZMĚNY V OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ
Komplexní pozměňovací návrh v souvislosti s oblastí zdravotnictví reagoval na požadavky a potřeby praxe, které vyplynuly z diskusí zainteresovaných subjektů v oblasti zdravotnictví v první polovině roku 2024, a prosadil do zákoníku práce následující změny:
• právo zdravotnických zařízení s nepřetržitým provozem nebo poskytovatelům zdravotnické záchranné služby rozvrhnout zaměstnancům předem směnu až v rozsahu 24 hodin, přičemž dříve umožňoval až 24hodinový výkon práce pouze jako kombinaci směny a výkonu práce přesčas nebo jako výkon práce přesčas;
• nový příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví spojenou s prodlouženou pracovní dobou v rámci výkonu práce v extrémně dlouhé směně, kdy se v nových § 114a a § 133a ZP zavádí za 13. a každou další hodinu odpracovanou v téže směně…
