3.7
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě
Jaroslava Pfeilerová
Komentář:
Práci mzdových účetních komplikuje skutečnost, že novela daňových zákonů č. 170/2017 Sb. nabyla účinnosti od 1. 7. 2017. V této souvislosti budou mzdové účetní postupovat následujícím způsobem: při uplatňování daňového zvýhodnění na vyživované děti mzdová účetní do účinnosti novely uplatňuje daňové zvýhodnění ve výši platné pro rok 2016 a za červenec 2017 uplatní novelizovanou výši daňového zvýhodnění. Následně účetní podle znění přechodných ustanovení v ročním zúčtování zohlední celoroční novelizovanou výši daňového zvýhodnění.
Poplatník s podepsaným prohlášením může zálohu na daň sníženou o měsíční slevy podle ust. § 35ba ZDP dále snížit o daňové zvýhodnění. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než je daňová povinnost poplatníka, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem.
Nárok na daňové zvýhodnění je nutné prokázat následujícími doklady:
-
dokladem o totožnosti dítěte (rodný list, občanský průkaz),
-
průkazem ZTP/P,
-
potvrzením od zaměstnavatele druhého poplatníka, že daňové zvýhodnění na dítě současně neuplatňuje druhý poplatník,
-
potvrzením (rozhodnutím) o svěření dítěte do výchovy,
-
u zletilých dětí potvrzením školy (tuzemské i zahraniční) o studiu,
-
potvrzením (rozhodnutím) MŠMT o tom, že studium střední nebo vysoké školy v zahraničí je postaveno na roveň studia v ČR,
-
potvrzením místně příslušného správce daně v případě, že zletilé dítě do 26 let, které nepobírá invalidní důchod, se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání ani vykonávat výdělečnou činnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
Jednotlivá potvrzení je nutné aktualizovat – např. potvrzení o studiu dítěte je nutno předložit za každý školní rok.
Daňové zvýhodnění je od roku 2015 uplatňováno podle počtu dětí. Pokud v průběhu zdaňovacího období dojde ke změně počtu dětí (např. narozením druhého dítěte v rodině), pak se jedná o druhé dítě, na které bude uplatněno daňové zvýhodnění ve výši 19 404 Kč ročně, resp. poměrná část tohoto daňového zvýhodnění. Pokud v průběhu zdaňovacího období např. jedno ze dvou vyživovaných dětí přestane být vyživovaným dítětem (např. ukončí soustavnou přípravu na budoucí povolání), bude poplatník uplatňovat na zbývající vyživované dítě daňové zvýhodnění ve výši 13 404 Kč ročně, resp. poměrnou část z této částky, neboť se počet dětí snížil ze dvou na jedno. Stejně tomu bude v situaci, kdy se u poplatníka vyživujícího tři děti a uplatňujícího daňové zvýhodnění ve výši 13 404 Kč, 19 404 Kč a 24 204 Kč sníží počet vyživovaných dětí ze tří na dvě děti. Poplatník bude uplatňovat daňové zvýhodnění již jen ve výši 13 404 Kč a 19 404 Kč (na „jedno” a „druhé” vyživované dítě).
Pro případ, že si poplatníci (rodiče) daňové zvýhodnění na více dětí vyživovaných v jedné domácnosti rozdělí, zákon o daních z příjmů v ust. § 35c odst. 1 ZDP stanoví: „Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady”.
Bude-li tedy např. u svého zaměstnavatele uplatňovat daňové zvýhodnění na jedno dítě matka a na další dvě děti u svého zaměstnavatele otec, bude náležet na tyto děti daňové zvýhodnění 13 404 Kč, 19 404 Kč a 24 404 Kč. Bude pak záležet na rozhodnutí rodičů, v jaké výši si daňové zvýhodnění na tyto tři děti uplatní. To znamená, pokud si matka uplatní nárok ve výši 13 404 Kč, uplatní si otec nárok ve výši 19 404 Kč a 24 404 Kč. Pokud si matka uplatní nárok ve výši 19 404 Kč, uplatní si otec nárok ve výši 13 404 Kč a 24 404 Kč atd.
Mezi rodiči tedy musí existovat shoda nejen v tom, kdo z nich si daňové zvýhodnění na to které dítě uplatní, ale i v tom, v jaké výši. S tím souvisí i formulace § 38l odst. 3 písm. c) ZDP: „Jsou-li poplatníci vyživující děti v jedné společně hospodařící domácnosti zaměstnaní, předloží svému zaměstnavateli potvrzení od zaměstnavatele druhého z poplatníků, ve kterém plátce uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké…
