Příklad č. 1
Jako den nástupu do zaměstnání byl v pracovní smlouvě
sjednán den 2. 1. 2009. Do 31. 12. 2008 byl tento zaměstnanec evidován na úřadu
práce. Zaměstnanec odpracoval v měsíci lednu všechny své plánované směny. V
případě, že splní podmínku odpracování 60 dnů v kalendářním roce, přísluší mu
dovolená i za měsíc leden?
Protože pracovní poměr netrval po celý měsíc leden, ale
až od 2. ledna, nepřísluší zaměstnanci za tento měsíc nárok na dovolenou.
Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání
pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v
kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná
část. Jestliže však pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého
kalendářního roku, přísluší zaměstnanci pouze poměrná část dovolené za
kalendářní rok (viz
§ 212 ZP).
Příklad č. 2
Zaměstnanec ukončil pracovní poměr u bývalého zaměstnavatele
dnem 27. května 2009 a dne 28. května 2009 nastoupil do pracovního poměru na
dobu neurčitou k jinému zaměstnavateli. Na jak dlouhou dovolenou měl nárok u
bývalého zaměstnavatele a na jak dlouhou dobu u nového
zaměstnavatele?
U bývalého zaměstnavatele odpracoval alespoň 60 dnů, a proto mu
vznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok, resp. na poměrnou část této
dovolené. Jestliže roční nárok dovolené u bývalého zaměstnavatele činil 5
týdnů, pak vzniká nárok na dovolenou ve výši 4/12 roční výměry, tj.: (25 : 12)
x 4 = 8,33 dne, po zaokrouhlení 8,5 dne. Protože i u nového zaměstnavatele
odpracuje 60 dnů, vznikne mu nárok na dovolenou za kalendářní rok. Vzhledem k
tomu, že pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují, použije se ust.
§ 212 odst. 3 ZP, podle
kterého poměrná část dovolené za kalendářní rok přísluší v délce jedné
dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, od
druhého zaměstnavatele. U druhého zaměstnavatele vznikne nárok na 8/12 roční
výměry. Bude-li u druhého zaměstnavatele činit roční výměra dovolené 4 týdny,
vznikne nárok na dovolenou ve výši (20 : 12) x 8 = 13,33 dne, po
zaokrouhlení 13,5 dne.
Za bezprostřední nástup k novému zaměstnavateli se
považuje skutečnost, kdy mezi skončením jednoho pracovního poměru a vznikem
dalšího pracovního poměru není žádný volný pracovní den. Znamená to, že
podmínka bezprostředního nástupu k novému zaměstnavateli bude splněna i v
případě, kdy mezi pracovními poměry budou dny pracovního klidu a pracovního
volna (soboty, neděle a svátky).
Příklad č. 3
Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 1. listopadu 2008
(v rámci rovnoměrně rozvržené pracovní doby od pondělí do pátku) a do konce
roku odpracoval celkem 39 dnů a čtyři dny v důsledku svátků nepracoval. Jaký
bude jeho nárok na dovolenou?
Pro účely nároku na dovolenou se budou započítávat i
dny svátků, které připadly na jinak obvyklé pracovní dny zaměstnance. Znamená
to, že celkem odpracoval 43 dnů, a tudíž má nárok na dovolenou za odpracované
dny v rozsahu 2/12 z roční výměry dovolené. Jestliže činí dovolená 4 týdny,
nárok bude: (20 : 12) x 2 = 3,33 dne, po zaokrouhlení 3,5 dne.
Zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za
kalendářní rok, ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u
téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, náleží dovolená za odpracované dny v
délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každý 21 odpracovaný den v
příslušném kalendářním roce - viz
§ 214 ZP. Za odpracovaný se považuje den,
v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované
v různých dnech se nesčítají. Do odpracovaných dnů se pro účely stanovení
nároku na dovolenou započtou i dny mateřské dovolené, dny čerpané dovolené a
též dny svátků, které připadnou na obvyklý pracovní den zaměstnance, kdy
zaměstnanec do práce nešel. Pokud je zaměstnanec nemocen z důvodu pracovního
úrazu nebo nemoci z povolání, posuzuje se doba takové nepřítomnosti v práci též
za dobu odpracovanou.
Příklad č. 4
Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v rámci rovnoměrně
rozvržené pracovní doby dne 1. prosince loňského roku a jeho pracovní poměr
trval do konce března letošního roku. V prosinci odpracoval všechny směny, v
lednu nepracoval vůbec z důvodu nemoci. V dalších měsících odpracoval všechny
směny. Jaký je nárok na dovolenou?
Nárok na dovolenou se posuzuje za každý kalendářní
rok samostatně. Zaměstnanec v loňském roce neodpracoval 60 dnů, a proto mu
vznikl pouze nárok na dovolenou za odpracované dny (viz
§ 214 ZP), a to ve výši 1/12, protože do
odpracovaných dnů se zahrnou i svátky a bude splněna podmínka odpracování 21
dne. V letošním roce též neodpracoval 60 dnů, a proto mu vznikl pouze nárok na
dovolenou za odpracované dny. Je-li v únoru nominální fond 20 dnů, v březnu 22
dnů, pak tedy odpracoval 42 dnů a má nárok na 2/12 z roční výměry. Při roční
dovolené v rozsahu 25 dnů to je: (25 : 12) x 2 = 4,17 dne, po zaokrouhlení 4,5
dne. Za loňský rok: (25 : 12) x 1 = 2,08 dne, po zaokrouhlení 2,5 dne.
Příklad č. 5
Jak správně zaokrouhlovat dovolenou?
Jestliže poměrná část dovolené činí…