Dotaz
V současné době se objevují zprávy o připravované rozsáhlé novele zákoníku práce. Jaké změny by měla přinést? Kdy vstoupí v účinnost?
Právní předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP")
Odpověď
Na konci srpna 2016 schválila vláda poměrně rozsáhlý návrh změn zákoníku práce a některých dalších souvisejících zákonů. Vedle navrhované novelizace zákoníku práce jsou navrhovány změny i některých dalších souvisejících zákonů, např. zákona o nemocenském pojištění v části upravující vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, a to v reakci na změnu dosavadní koncepce jednostranného převedení zaměstnance na jinou práci, dále zákona o inspekci práce, pokud jde o zpřesnění skutkových podstat přestupků a správních deliktů v souvislosti se změnami na úseku pracovní doby a odměňování, zákona o vojácích z povolání, který zrcadlově promítá změnu koncepce dovolené podle navrhované novely zákoníku práce též do služebních poměrů vojáků z povolání nebo zákona o rozhodčím řízení, kdy podle návrhu mají být z rozhodčího řízení výslovně vyloučeny spory z pracovněprávních vztahů.
Vzhledem k tomu, že návrh novely obdržela Poslanecká sněmovna až v září tohoto roku, byla původně navrhovaná účinnost zákona k 1. 4. 2017 posunuta na 1. 7. 2017 a změny týkající se dovolené by měly nabýt účinnosti teprve 1. 1. 2018. Přestože nelze předem s jistotou předvídat postoj zákonodárce k jednotlivým dílčím návrhům věcných změn zákoníku práce a nelze rovněž vyloučit, že návrh může být podstatně modifikován - tedy rozšířen nebo jinak upraven poslaneckou iniciativou, je jisté, že předloha změn zákoníku práce získala podporu sociálních partnerů, jimž je také především tato právní norma určena.
Podívejme se nyní stručně na nejdůležitější novinky, které jsou ve hře. Nejsou však zde uvedeny změny legislativně technické ani věcné změny méně významné.
1. Vrcholoví řídící zaměstnanci
Do zákoníku práce (§ 12 ZP) se zavádí nová kategorie vedoucích zaměstnanců – vrcholoví řídící zaměstnanci, jimiž mohou být na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pouze vedoucí zaměstnanci zařazení ve dvou nejvyšších okruzích vedoucích funkcí, a to za podmínky, že s nimi zaměstnavatel sjednal mzdu nebo složku mzdy alespoň ve výši 75 tis. Kč měsíčně; tato kategorie zaměstnanců tedy nemůže existovat u zaměstnavatele, který zaměstnance odměňuje platem. Pro tyto zaměstnance má platit zvláštní odchylná právní úprava v § 317b ZP, především v oblasti pracovní doby (tu si mohou rozvrhnout sami až v rozsahu 48 hodin týdně) a odměňování (neaplikují se ustanovení o mzdě nebo náhradním volnu za práci přesčas, mzdě za noční práci nebo za práci v sobotu a v neděli). Dále se u těchto zaměstnanců neuplatní při důležitých osobních překážkách v práci náhrada mzdy, s výjimkou náhrady podle § 192 ZP, přičemž pro účely poskytování této náhrady je zaměstnavatel povinen určit rozvržení pracovní doby do směn.
2. Převedení zaměstnance na jiný druh práce
Dosavadní instituty jednostranného převedení zaměstnance na jiný druh práce (a to i bez jeho souhlasu) a jeho přeložení do jiného místa výkonu práce (byť i nyní pouze s jeho souhlasem) se navrhuje nahradit standardní dohodou smluvních stran o změně obsahu pracovního poměru, s výjimkou zachování možnosti jednostranně přidělit zaměstnanci jinou práci pouze tehdy, je-li to třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků. Dosavadní povinnost zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou práci se nahrazuje povinností nabídnout zaměstnanci jinou vhodnou práci (nabídková povinnost zaměstnavatele), a pokud zaměstnanec takovou nabídku odmítne akceptovat, nepřísluší mu od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu. Nároky zaměstnanců na doplatek ke mzdě nebo platu při výkonu jiné práce v případech podle § 139 ZP, jakož i na cestovní náhrady v případech dosavadního přeložení zaměstnance do jiného místa výkonu práce podle § 165 ZP zůstávají nedotčeny. Řešení změn obsahu pracovního poměru prakticky výhradně na smluvním základě umožňuje pro nadbytečnost zrušit dosavadní ustanovení § 45 ZP o převedení zaměstnance na jinou práci nebo pracoviště na jeho žádost.
3. Dovolená
Nejzásadnější změnou, která se v novele navrhuje, je změna koncepce dovolené, kdy po desetiletí zažité právní úpravy se právo na dovolenou a též její čerpání váže na zaměstnancem odpracovanou stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu, a stanoví se tak jednotné kritérium pro všechny zaměstnance bez ohledu na způsob rozvržení jejich směn v době čerpání dovolené. Zároveň se ruší tradiční instituty, jakými jsou dovolená za odpracované dny nebo dodatečné krácení dovolené, s výjimkou postihu zaměstnance za neomluvenou absenci v práci. Délka dovolené se stanoví násobkem týdenní pracovní doby zaměstnance vyjadřujícím její výměru u zaměstnavatele v příslušném kalendářním roce, takže výslednou…
