Dotaz
V jednom článku jsem četl, cituji: " Teprve na základě této docházky musí zaměstnavatel evidovat odpracovanou směnu, práci přesčas, noční práci a dobu v době pracovní pohotovosti s potvrzením počátku a konce, tj., svým rozhodnutím musí potvrdit, že doba byla skutečně v určeném rozsahu a době odpracována...“
V jakém zákonu nebo nařízením vlády je stanoveno, že zaměstnavatel musí svým rozhodnutím potvrdit, že doba byla skutečně v určeném rozsahu a době odpracována? Popř. pokud je to opravdu někde stanoveno, jak je to myšleno? To musí zaměstnavatel každému zaměstnanci potvrdit každý den počátek a konec směny, nebo stačí vždy na konci měsíce potvrdit celoměsíční evidenci pracovní doby?
Pokud bychom měli zjednodušený přehled odpracované doby (tabulku) všech zaměstnanců za celý měsíc, kde není počátek a konec pracovní doby, jen celkový počet hodin. např. 8 hod za den nebo 6 hodin za den (tak to stačilo dříve), ten by byl zaměstnavatelem potvrzen podpisem. Avšak na tomto formuláři by bylo v zápatí napsáno: "nedílnou součástí tohoto dokumentu jsou vytištěné sestavy - docházka zaměstnanců, kde by již byly uvedeny počátky a konce pracovní doby, přesčasů, noční atd. Tyto jednotlivé docházky pro každého zaměstnance zvlášť by již zaměstnavatel nepotvrzoval svým podpisem. Pokud by musel, nedělal by celý měsíc nic jiného, než podepisoval jednotlivým zaměstnancům evidenci docházky.
Právní předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 34b odst. 1 ZP
-
§ 81 odst. 1 ZP
-
§ 84 ZP
-
§ 96 ZP
Zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů
Odpověď
Problematiku evidence pracovní doby upravuje ustanovení § 96 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP"). Zákoník práce blíže neupravuje způsob ani formu evidence pracovní doby.
Zaměstnavatel však musí zvolit takovou formu a způsob evidence pracovní doby, které jsou přehledné, srozumitelné a prokazatelné nejen pro něj, ale i pro zaměstnance a taktéž pro kontrolní orgán státní správy, kterým je na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek dle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, Státní úřad inspekce práce či některý z osmi oblastních inspektorátů.
Nedostatečné jsou systémy vedení evidence, které evidují přítomnost zaměstnance pouhou čárkou pro příslušný den, či nejsou schopné evidovat zvlášť přesný začátek a konec směny, začátek a konec práce přesčas, začátek a konec noční práce a začátek a konec doby v době pracovní pohotovosti, a tím je řádně od sebe odlišit. Z hlediska právní úpravy je tedy důležité řádné vedení evidence pracovní doby zaměstnavatelem v souladu s ustanovením § 96 ZP, která musí mít parametry výše popsané a zaměstnavatel tuto povinnost musí plnit sám či v součinnosti se zaměstnancem, tj. nesmí přenášet vlastní povinnost vedení evidence pracovní doby pouze na zaměstnance.
V souvislosti s výše uvedeným je nutné upozornit na skutečnost, že zaměstnavatel je v souladu s ustanovením § 81 odst. 1 ZP povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu do směn a určit jejich začátek a konec. Dle § 34b odst. 1 ZP zaměstnanci v pracovním poměru musí být přidělována práce v rozsahu jeho stanovené týdenní pracovní doby (jedinou výjimku z tohoto pravidla pak tvoří specifický pracovní režim konta pracovní doby), tj., zaměstnavatel je povinen zaměstnanci rozvrhnout do směn v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby vypracovaném v souladu s ustanovením § 84 ZP přesně veškerou jeho stanovenou týdenní dobu, popřípadě jeho kratší pracovní dobu.
Smyslem vedení evidence pracovní doby je dokumentace a záznam dob, kdy zaměstnanec práci koná nebo je připraven ji konat. Jedná se tedy o shromažďování důkazních prostředků pro posouzení, zda zaměstnavatel dodržuje rozvrhování doby výkonu práce v souladu s požadavky zákoníku práce. Je tedy zřejmé, že v žádném případě nelze zaměňovat rozvrhování směn a evidenci pracovní doby. Jedná se o dvě navazující etapy. Předně je zaměstnavatel povinen pracovní dobu určitým způsobem rozvrhovat, pročež stanoví jistá interní pravidla. Evidence pracovní doby má následně po výkonu práce vytvořit záznam a zdokumentovat, zda požadavky zákona v oblasti pracovní doby naplnil.
Z uvedeného je tedy zřejmé, že je vždy nutno u zaměstnance evidovat přesný reálný výkon práce na pracovišti zaměstnavatele. Pokud tedy má zaměstnanec sjednánu stanovenou týdenní pracovní dobu, která činí například 40 hodin týdně, a tuto má vykonávat ve směnách v různé délce v rámci pracovního týdne, je nutno v evidenci pracovní doby tento výkon práce přesně v daném čase zaevidovat. Nelze se tedy uchýlit k nějakým průměrům v podobě 8 hodin, jak ve Vašem podání naznačujete a evidovat zaměstnanci tyto průměry v rámci jakési "evidence docházky‟ jako určité paušální částky 8 hodin apod. Takové vedení evidence pracovní doby by bylo nutno považovat jako rozporné se zákonem a zcela by se při takovém…
