Dotaz
Mám dotaz, jak se eviduje doba nepřítomnosti, když je v naší organizaci zavedená pružná pracovní doba, a zároveň jak se hradí neuvolněný člen zastupitelstva. Jsou tyto dny nějak počtem omezené?
Právní předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci
Odpověď
Problematiku evidence pracovní doby upravuje ustanovení § 96 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Blíže neupravuje způsob ani formu evidence pracovní doby.
Zaměstnavatel musí však zvolit takovou formu a způsob evidence pracovní doby, které jsou přehledné, srozumitelné a prokazatelné nejen pro něj, ale i pro zaměstnance a taktéž pro kontrolní orgán státní správy, kterým je na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek dle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, Státní úřad inspekce práce či některý z osmi oblastních inspektorátů.
Nedostatečné jsou systémy vedení evidence, které evidují přítomnost zaměstnance pouhou čárkou pro příslušný den, či nejsou schopné evidovat zvlášť začátek a konec směny, začátek a konec práce přesčas, začátek a konec noční práce a začátek a konec doby v době pracovní pohotovosti, a tím je řádně od sebe odlišit. Z hlediska právní úpravy je tedy důležité řádné vedení evidence pracovní doby zaměstnavatelem v souladu s ustanovením § 96 ZP, která musí mít parametry výše popsané a zaměstnavatel tuto povinnost musí plnit sám či v součinnosti se zaměstnancem, tj., nesmí přenášet vlastní povinnost vedení evidence pracovní doby pouze na zaměstnance.
Smyslem vedení evidence pracovní doby je dokumentace a záznam dob, kdy zaměstnanec práci koná nebo je připraven ji konat. Jedná se tedy o shromažďování důkazních prostředků pro posouzení, zda zaměstnavatel dodržuje rozvrhování doby výkonu práce v souladu s požadavky zákoníku práce. Je tedy zřejmé, že v žádném případě nelze zaměňovat rozvrhování směn a evidenci pracovní doby. Jedná se o dvě navazující etapy. Předně je zaměstnavatel povinen pracovní dobu určitým způsobem rozvrhovat, pročež stanoví jistá interní pravidla. Evidence pracovní doby má následně po výkonu práce vytvořit záznam a zdokumentovat, zda požadavky zákona v oblasti pracovní doby naplnil.
Z uvedeného je tedy zřejmé, že je vždy nutno u zaměstnance evidovat reálný výkon práce na pracovišti zaměstnavatele.
Zákoník práce naopak po zaměstnavateli nepožaduje, aby v rámci evidence pracovní doby evidoval dobu nepřítomnosti zaměstnance v práci. Dobu nepřítomnosti zaměstnance práci je možno zjistit nepřímo tak, že pokud zaměstnavatel řádně eviduje dobu přítomnosti zaměstnance v práci, přirozeně z tohoto údaje lze dovodit i dobu nepřítomnosti zaměstnance práci. Poté však není zřejmé,…
