10.609
Komunikační zaměstnanecká aplikace z pohledu GDPR
JUDr. Věra Bognárová
Dotaz
Budeme zavádět komunikační aplikaci pro zaměstnance jako primární komunikační kanál - vedle informačních monitorů a nástěnek. Do personálních a GDPR směrnic jsme uvedli, že e-mailová adresa se využívá pro komunikaci s uchazeči, zasílání výplatních lístků zaměstnancům, pro systémy využívané společností, např. personální a mzdový systém, komunikační systém využívaný pro interní komunikaci se zaměstnanci (aplikace) atp. - oprávněný zájem zaměstnavatele.
Lze toto využití definovat jako oprávněný zájem zaměstnavatele a můžeme tedy použít email a telefon zaměstnanců pro zadání do komunikační aplikace bez jakéhokoliv jejich dalšího souhlasu? Anebo bude jejich souhlas vyžadován? K těmto údajům bude mít přístup pouze obsluha aplikace, což je personální manažer.
Právní předpisy
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů)
Odpověď
Z Vašeho dotazu není zřejmé, zda se jedná o pracovní anebo soukromou e-mailovou adresu, stejné platí i pro telefonní číslo a pouze na základě sdělených údajů nelze oprávněný zájem posoudit.
Jedná-li se o e-mailovou soukromou adresu zaměstnance a soukromé číslo jeho telefonu, není zaměstnanec povinen tyto skutečnosti zaměstnavateli sdělovat, protože ani e-mailovou adresu ani telefon nemusí mít. Pokud Vám tyto údaje sdělí, lze tyto údaje podle mého názoru považovat za osobní, protože na jejich základě spolu s ostatními údaji, které má zaměstnavatel k dispozici, lze identifikovat konkrétní osobu, a proto lze tyto údaje zpracovávat pouze za podmínek GDPR.
V případě informačního systému se nejedná o…
