Náhrada mzdy v případě karantény

Dotaz

Jak je to s náhradou mzdy/platu v případě karantény?

Právní předpisy

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů

• § 2 odst. 5 ZOVZ

• § 2 odst. 7 písm. a) ZOVZ

• § 69 odst. 1 písm. b) a h) ZOVZ

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

• § 84 ZP

• § 192 ZP

• § 317 ZP

Odpověď

Karanténou se dle § 2 odst. 7 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit. Nad rámec této definice karantény se pro účely zákoníku práce dále rozumí též izolace a mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jde-li o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami a o zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku (§ 69 odst. 1 písm. b) a h) zákona č. 258/2000 Sb.), brání-li tyto zákazy, omezení nebo nařízení zaměstnanci ve výkonu práce. Pojem izolace je dle § 2 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb. definován jako oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění, od ostatních fyzických osob. Karanténou se tak pro účely zákoníku práce rozumí karanténa, jak je definována v § 2 odst. 7 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., a současně též izolace, jak je definována v § 2 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb. a mimořádná opatření uvedená v odstavci 4.

Z pohledu zákoníku práce je karanténa považována za důležitou osobní překážku na straně zaměstnance a přísluší při ní náhrada mzdy/platu stejně jako v případě pracovní neschopnosti podle § 192 ZP.

Dále platí, aby zaměstnanci vzniklo právo na náhradu mzdy (platu)nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr podle zákoníku práce musí být splněny následující čtyři podmínky:

• zaměstnanec v pracovněprávním vztahu nemůže z objektivních důvodů (nemoci) pracovat,

• zaměstnanec nebyl vzat do vazby ani nenastoupil výkon trestu odnětí svobody,

• zaměstnanec nečerpá neplacené volno,

• zaměstnanec není účastníkem stávky.

Vzhledem k tomu, že se jedná o náhradu mzdy, poskytuje se pouze za pracovní dny.

Pro náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti je nezbytně nutný rozvrh směn. Rozvrh směn nelze ničím nahradit. Podle § 84 ZP je zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance…