Dotaz
V naší společnosti umožňujeme pracovat našim zaměstnancům několik dní v týdnu z domova. Chceme jim kompenzovat vzniklé náklady. Můžeme jim paušální částku zahrnout přímo do mezd?
Právní předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 317 ZP
-
§ 109 odst. 3 ZP
-
§ 190a odst. 2 ZP
-
§ 190a odst. 6 ZP
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 299/2023 Sb., o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2023
Odpověď
Novela zákoníku práce provedená zákonem č. 281/2023 Sb. přinesla s účinností od 1. 10. 2023 některé změny i v oblasti tzv. výkon práce na dálku. Takovéto vykonávání práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele, je podle § 317 ZP možné pouze na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, anebo je-li to zaměstnanci nařízeno v případech uvedených v § 317 odst. 3 ZP.
V souvislosti s výkonem práce na dálku sjednaným mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, vznikají zaměstnanci zpravidla vždy nějaké výdaje. Přestože se závislá práce musí konat na náklady zaměstnavatele, mohou si zaměstnavatel se zaměstnancem v tomto případě předem písemně sjednat, že náhrady takových výdajů nebo jejich část zaměstnanci nebudou příslušet (§ 190a odst. 2 ZP). Jestliže takovéto ujednání sjednáno písemně předem není a zaměstnanec výdaje, které mu v souvislosti s výkonem práce na dálku vznikly, prokáže, je zaměstnavatel povinen je zaměstnanci nahradit.
Zaměstnavatel však může stanovit ve vnitřním předpisu nebo sjednat v kolektivní smlouvě anebo individuálně písemně se zaměstnancem, že bude náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s výkonem práce na dálku poskytovat paušální částkou za každou započatou hodinu práce.
Zaměstnancům, kteří vykonávají práci na základě dohody o provedení práce anebo dohody o pracovní činnosti, lze poskytnout náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s výkonem práce na dálku pouze v případě, že je to s nimi písemně sjednáno. Také v tomto případě lze náhradu nákladů poskytovat formou paušální částky nebo jako náhradu prokázaných výdajů, případně jen v určitém dohodnutém rozsahu.
Výši paušální částky náhrady nákladů za každou hodinu započaté práce stanoví podle § 190a odst. 4 ZP. MPSV vyhláškou, a to vždy k 1. lednu kalendářního roku, příp. v mimořádných termínech, dojde-li ke zvýšení nebo snížení její naposledy vyhláškou stanovené hodnoty nejméně o 20 %. Paušální částku stanoví MPSV podle údaje zveřejněného Českým statistickým úřadem o spotřebě domácností upraveného pro model práce na dálku, a to za jednu dospělou osobu v průměrné domácnosti v České republice za 1 hodinu, a to podle důvodové zprávy k novele zákoníku práce zjištěné z aktuálních cen a průměrné spotřeby plynu, elektřiny, pevných paliv, dodávek tepla (dálkové vytápění) a centralizovaného poskytování teplé vody, dodávek vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, odvozu odpadních vod a čištění jímek a odvozu komunálního odpadu, způsobem tam uvedeným.
S účinností od 1. 10. 2023 byla paušální částka náhrady nákladů při práci na dálku stanovena vyhláškou č. 299/2023 Sb. ve výši 4,60 Kč za každou započatou hodinu práce.
Celková paušální náhrada nákladů, která se poskytuje zaměstnanci, se stanoví jako součin paušální částky stanovené pro příslušné období ve vyhlášce MPSV a souhrnu počtu hodin výkonu práce na dálku za kalendářní měsíc, přičemž do tohoto počtu hodin se zahrne i případná započatá hodina skutečného výkonu práce v kalendářním měsíci. Jestliže zaměstnanec odpracoval v kalendářním měsíci na dálku celkem např. 19,5 hodiny, přísluší mu paušální náhrada ve výši dvacetinásobku paušální částky uvedené ve vyhlášce MPSV platné pro příslušné období.
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci paušální částku nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ni zaměstnanci vzniklo právo.
Zaměstnavatelé uvedení v § 109 odst. 3 ZP (tzv. státní a příspěvková sféra) mohou zaměstnancům poskytovat paušální náhradu zjištěnou pouze s použitím paušální částky stanovené ve vyhlášce…