Napomenutí za porušení "pracovní kázně" zaměstnancem

Zákoník práce nezná termín "napomenutí“. V praxi se jím ale rozumí písemné upozornění adresované zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající zaměstnanci z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci ("pracovní kázně“). Zaměstnavatel tím dává najevo, že takové jednání zaměstnance nehodlá tolerovat. Napomenutí zpravidla obsahuje též upozornění zaměstnavatele na možnost výpovědi z pracovního poměru, pokud by se mělo porušení ze strany zaměstnance opakovat. V případě výpovědi pro soustavné méně závažné porušování povinnosti je takové upozornění dokonce hmotněprávní podmínkou její platnosti.

Povinnost zaměstnance převzít od zaměstnavatele písemnost ZP výslovně neobsahuje a obsahovat vlastně ani nemusí. Pokud totiž zaměstnanec z nějakého důvodu odmítne písemnost při osobním kontaktu převzít, nahlíží se na ni jako na doručenou (viz ustanovení § 334 odst. 3 ZP, které lze v tomto případě použít i na jiné než tam uvedené písemnosti). Zaměstnanec se tak navíc zbavuje možnosti seznámit se s obsahem písemnosti a okamžitě na něj reagovat. Zaměstnavatel by měl být pro tyto účely připraven a obstarat si svědky, kteří by mu svým podpisem posléze potvrdili, že zaměstnanec odmítl písemnost převzít.

Jestliže zaměstnanec písemnost převezme nebo se s jejím obsahem jinak seznámí, může samozřejmě vyslovit svůj nesouhlas. ZP pro tyto účely žádnou lhůtu nestanoví a není to ani potřeba. Neplatí, že mlčení zaměstnance znamená automaticky pravdivost skutečností obsažených v napomenutí, nebo naopak. Nesouhlas může projevit zaměstnanec klidně až v souvislosti s dáním výpovědi a žalovat na její neplatnost u soudu. Je pak na zaměstnavateli, aby v rámci dokazování prokázal, že k porušení "pracovní kázně“ tímto způsobem skutečně došlo.