Dotaz
Jsme základní škola a došlo u nás k výměně pana ředitele. Původní ředitel se podle ustanovení § 73 odst. 1 ZP, vzdal písemně dnem 1. 8. 2018 pracovního místa vedoucího zaměstnance-ředitele školy. Jeho pracovní poměr i po tomto odvolání nadále trvá.
Nový ředitel původnímu podle ustanovení § 73a odst. 2 ZP navrhl změnu jeho dalšího pracovního zařazení na práci učitele, tedy práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Odstupující ředitel písemně sdělil novému řediteli, že jím nabízené pracovní zařazení od 1. 8. 2018 nepřijímá a že je si vědom, že je tím dán důvod pro jeho výpověď z pracovního poměru. Na základě tohoto vyjádření dal nový ředitel původnímu řediteli výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) ZP.
Výpověď mu dal k 1. 9. 2018 a pracovní poměr na základě této výpovědi skončí po uplynutí dvouměsíční výpovědní doby, tj. 31. 10. 2018. Dále je ve výpovědi napsáno, že během srpna, září a října bude pobírat plat ve výši jeho průměrného výdělku a že v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru touto výpovědí mu nevznikne právo na odstupné.
Vzhledem k tomu, že se pracovní poměr prodlouží do 31. 10. 2018(10 měsíců), vznikne mu nárok na dovolenou za rok 2018 celkem 33,5 dne. V roce 2018 si k 31. 7. 2018 už 11 dnů vyčerpal, takže mu zůstává 22,5 dne.
Prosím o radu, jak je to s dovolenou:
- Mám nejdříve zadat čerpání dovolené den po dni od 1. 8. 2018 v celkovém počtu 22,5 dne a teprve pak nastavit pobírání platu ve výši jeho průměrného výdělku do 31. 10. 2018?
- Nebo od 1. 8. 2018 bude pobírat plat ve výši jeho průměrného výdělku do 31. 10. 2018 a dovolená se v říjnu při skončení pracovního poměru ještě proplatí?
Právní předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 208 ZP
-
§ 217 odst. 1 ZP
-
§ 217 odst. 4 ZP
-
§ 222 odst. 2 ZP
-
§ 351 ZP
Odpověď
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP"), dává na Vaši otázku poměrně jasnou odpověď. Možností, jak se s danou situací vypořádat, má zaměstnavatel hned několik.
Předně může ve Vámi popsané situaci dojít k tomu, že zaměstnavatel zaměstnanci neurčí vyčerpání zbytku 22,5 dne nevyčerpáné dovolené ani do data skončení jeho pracovního poměru. V daném případě mu ustanovení § 222 odst. 2 ZP jasně určí, že musí zaměstnanci nevyčerpanou dovolenou proplatit. Proplatit nevyčerpanou dovolenou, tedy poskytnout náhradu mzdy nebo platu bez čerpání pracovního volna, lze totiž jen při skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel nesmí poskytovat náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou, tedy dovolenou tzv. proplácet namísto jejího faktického čerpání, pokud pracovní poměr trvá. Podle ustanovení § 222 odst. 2 ZP tak platí, že zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru a zaměstnavatel je povinen tuto náhradu zaměstnanci poskytnout.
Ve Vámi popsaném případě však existuje i mnohem lepší a pro zaměstnavatele výhodnější varianta. Jako zaměstnavatel totiž samozřejmě můžete zaměstnanci dovolenou nařídit k čerpání ještě před skončením jeho pracovního poměru v době, kdy mu běží výpovědní doba. Než totiž skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby ve Vámi popsané situaci, může přirozeně zaměstnavatel zaměstnanci určit na vybrané dny čerpání dovolené, a to i v případě, kdy pro zaměstnance práci nemá a zaměstnanec pro zaměstnavatele až do skončení výpovědní doby fakticky nevykonává práci, tedy v případě, kdy jde o překážku na straně zaměstnavatele dle ustanovené § 208 ZP, přičemž zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. K této situaci běžně dochází právě v důsledku odvolání zaměstnance z vedoucího pracovního místa, pokud pro něj zaměstnavatel nemá jiné vhodné pracovní zařazení nebo zaměstnanec takovou nabídku odmítne.
Mnozí zaměstnavatelé se posléze chybně domnívají, že v takové situaci nařídit…
