Nárok na doprovod dítěte k lékaři

Z hlediska právní úpravy je doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření, a to jak předem stanovenému nebo potřebnému při náhlém onemocnění nebo úrazu, nebo doprovod za účelem léčení, důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance. Podle bodu 8 písm. a) přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, za tímto účelem zaměstnanci přísluší pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však 1 den, za podmínky, že byl doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu zaměstnance. Pro tento účel jsou za rodinné příslušníky považovány osoby uvedené v bodu 7 přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. (jde o všechny osoby, při jejichž úmrtí přísluší zaměstnanci pracovní volno).

Rodinným příslušníkem je pochopitelně vždy dítě zaměstnance. V takovém případě přísluší po dobu tohoto pracovního volna zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku – jde tedy o tzv. placené pracovní volno. Pro úplnost uvádím, že náhrada mzdy také přísluší, jde-li o doprovod manžela, druha, rodiče a prarodiče zaměstnance a rodiče či prarodiče jeho manžela. Pokud by šlo o doprovod jiných rodinných příslušníků, např. sourozenců, příslušelo by pracovní volno bez náhrady mzdy. Nezbytně nutnou dobou, po kterou pracovní volno přísluší, je celá doba, která je potřebná k přepravě do zdravotnického zařízení, doba čekání na vyšetření či ošetření a doba jeho samého provedení, jakož i doba potřebná pro návrat zpět. To platí i v případě, že vyšetření či ošetření nebo léčení je prováděno mimo místo (obec) bydliště nebo pracoviště zaměstnance. Při doprovodu rodinných příslušníků tedy nehraje roli, kde je…