Dotaz
Jak má zaměstnavatel přistupovat k omluvě zaměstnance (a náhradě mzdy), při některých překážkách v práci, zejména psychologické poradny, sezení u psychologa (soukromé), případně pokud zaměstnanec jde jako doprovod s dítětem do pedagogicko-psychologické poradny? V praxi zaměstnanci oznámí zaměstnavateli, že jdou k lékaři a potom nám přinesou potvrzení s razítkem psychologické poradny. Podobná situace se týká logopedie či dentální hygieny.
Máme také případ zaměstnance, který pravidelně jednou za čas vozí svou 19letou dceru na ortodoncii (prý nemá dcera možnost žádného jiného spojení k lékaři). Ortodoncie je ve městě, pracoviště má zaměstnanec mimo město, bydliště také. Tvrdí, že termíny mimo pracovní dobu nejsou k dispozici. Vzhledem k tomu, že vyzvedává dceru doma, tato návštěva zabere prakticky celou pracovní dobu. Jak lze toto řešit? Musíme mu vše proplatit? Jak přistoupit k uvedeným ostatním překážkám?
Právní předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 191 ZP
-
§ 199 ZP
-
§ 206 ZP
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci
Odpověď
Při posuzování povinností zaměstnavatele při poskytování pracovního volna a případného poskytování náhrady mzdy nebo platu, včetně podmínek a rozsahu se vychází z § 199 ZP a nařízení vlády č. 590/2006 Sb., pro okruh Vašich dotazů z bodu 1. a 8.
Podle ustanovení § 199 ZP je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy v situacích, kdy zaměstnanec nemůže konat práci pro tzv. jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než které jsou uvedeny v § 191 ZP. Okruh těchto jiných překážek v práci na straně zaměstnance stanoví nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Jedná se o zákonnou povinnost a minimální rozsah, zaměstnavatel může, ale nemusí poskytovat pracovní volno ve vyšším rozsahu nebo i v jiných případech, zpravidla upravených v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu.
Podstatné také je, že podle § 206 ZP, je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu. Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli. Ke splnění povinnosti podle věty první jsou právnické a fyzické osoby povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost. To platí obecně.
První z překážek v práci na straně zaměstnance, která je uvedeným nařízením vlády uváděna, je vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu při splnění několika jasně stanovených podmínek:
-
vyšetření nebo ošetření nebylo možno provést mimo pracovní dobu;
-
vyšetření nebo ošetření bylo provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si…
