S podzimem jsou spojené nejen deštivé dny, ale také některé zdravotní neduhy. Proto se dnes podrobně podíváme na nemocenskou, které se čas od času hodí každému z nás.
Podmínky nároku na nemocenské
Nárok na nemocenské má pojištěnec, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní.
Nárok na nemocenské nemá pojištěnec,
- který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost,
- kterému v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu; nárok na nemocenské v tomto případě zaniká posledním dnem přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu,
- u něhož vznikla dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa v době útěku z místa vazby nebo v době útěku odsouzeného z místa výkonu trestu odnětí svobody nebo v době útěku osoby ve výkonu zabezpečovací detence z místa výkonu zabezpečovací detence.
Podpůrčí doba
Podpůrčí doba (tj. doba, po kterou má být vyplácena dávka) u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů od vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény. Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost dnem, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, považuje se pro účely podpůrčí doby za den vzniku dočasné pracovní neschopnosti následující kalendářní den.
Vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti (nikoliv karantény), započítávají se do podpůrčí doby též doby všech předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti a pojištěná činnost (tj. výkon zaměstnání) netrvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti. U zápočtů předchozích dočasných pracovních neschopností nemá vliv to, zda dočasná pracovní neschopnost je následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Příklad
Zaměstnanec v pracovním poměru byl uznán dočasně práce neschopným od 1. června. Před tím byl dočasně práce neschopným od 2. února do 9. března.
Podpůrčí doba bude při dočasné pracovní neschopnosti vzniklé od 1. června činit jen 343 kalendářních dnů, neboť od 380 kalendářních dnů se odpočte 37 dnů, po které trvala dočasná pracovní neschopnost v období od 2. února do 9. března.
Po uplynutí stanovené podpůrčí doby 380 kalendářních dnů (včetně předchozích zápočtů) se nemocenské vyplácí na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí nemocenské, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí stanovené podpůrčí doby, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní…
