10.372
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby – vyrovnávací období
Mgr. Jan Vácha, Ph.D
Dotaz
Jak se řeší ve vyrovnávacím období 26 týdnů, když je zaměstnanec nemocen (např. 2 měsíce, 8 týdnů)? Vylučuje se tato doba, nebo jaký je postup při srovnání fondu dle kalendáře a fondu dle rozpisu směn?
Právní předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 78 odst. 1 písm. m) ZP
-
§ 80 ZP
-
§ 84 ZP
-
§ 348 ZP
Odpověď
Pokud zaměstnavatel v rámci jím zvoleného nerovnoměrného rozvrhování pracovní doby zaměstnanců dle ustanovení § 78 odst. 1 písm. m) ZP zvolí vyrovnávací období v délce 26 týdnů a v běhu tohoto období u zaměstnance nastane překážka v práci v podobě dočasné pracovní neschopnosti, běh tohoto vyrovnávacího období se vlivem překážky v práci v podobě dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance nepřerušuje.
Je tomu tak proto, že zaměstnavatel je obecně v souladu s dikcí § 84 ZP vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. V rámci tohoto písemného rozvrhu pracovní doby (harmonogramu směn) tedy zaměstnavatel zaměstnanci rozvrhne směny, ve kterých má zaměstnanec vykonávat práci. Tu vykonává buď reálně, nebo na základě právní fikce uvedené v § 348 ZP, kde se v odstavci 1 stanoví, že se pro účely zákoníku práce v kontextu zápočtu do odpracované doby považuje za výkon práce zaměstnance na základě právní fikce mimo jiné i doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci (tedy doba dočasné pracovní neschopnosti), s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou…