dnes je 22.12.2024

Input:

O trochu kratší dovolená

12.7.2016, Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 4 minuty

Někdy zaměstnavatel musí a někdy může krátit nárok zaměstnance na dovolenou.

Dovolená za kalendářní rok se krátí za stanovený počet omluveně zameškaných směn z důvodu překážek v práci, které se pro účely dovolené nepovažují za výkon práce, může se krátit pro neomluveně zameškanou směnu (pracovní den) a krátí se též v případě zameškání práce pro výkon trestu odnětí svobody, popř. vazby. U dovolené za odpracované dny a u dodatkové dovolené může dojít ke krácení dovolené pouze z důvodu neomluveného zameškání směny (pracovního dne), tedy v případě tzv. neomluvené absence. Z jiných důvodů tyto druhy dovolené nelze krátit.

Při krácení dovolené ztrácí zaměstnanec právo na tu část dovolené, o kterou mu byla dovolená zkrácena. V případě krácení dovolené pro překážky v práci na straně zaměstnance a v případě krácení dovolené pro neomluvenou absenci musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce dvou týdnů. Dovolená, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce (krácení tedy nelze "převádět" do příštího kalendářního roku). V případě, že zaměstnanec vyčerpal dovolenou před tím, než nastala skutečnost, která je důvodem pro krácení dovolené, může zaměstnavatel srazit ze mzdy nebo platu náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na kterou zaměstnanec ztratil nárok, popř. na niž mu nárok nevznikl.

Zaměstnavatel musí krátit dovolenou za dobu zameškanou pro překážky v práci na straně zaměstnance a za dobu zameškanou pro vazbu a trest odnětí svobody, neboť od ustanovení § 223 odst. 1 a 4 zákoníku práce se nelze odchýlit.

Krácení dovolené pro překážky v práci na straně zaměstnance

Ke krácení dovolené z tohoto důvodu dochází pouze u zaměstnance, který splnil podmínku pro vznik nároku na dovolenou za kalendářní rok, popřípadě na poměrnou část této dovolené, tedy u zaměstnance, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Tomuto zaměstnanci je zaměstnavatel povinen krátit dovolenou v případě, že zaměstnanec zameškal v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, pro překážky v práci, které se pro účely dovolené nepovažují za výkon práce, stanovený počet pracovních dnů. Za prvních 100 takto zameškaných pracovních dnů se dovolená krátí o 1/12 a za každých dalších 21 takto zameškaných pracovních dnů se krátí rovněž o 1/12 .

Za výkon práce se obecně považuje doba:

  • kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,
  • dovolené,
  • kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,
  • kdy
Nahrávám...
Nahrávám...