dnes je 1.1.2025

Input:

Obsah zápočtového listu a odděleného potvrzení pro úřad práce

18.10.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

10.123
Obsah zápočtového listu a odděleného potvrzení pro úřad práce

Ing. Růžena Klímová

Dotaz

Je nutné vyžadovat po zaměstnanci při nástupu do pracovního poměru potvrzení o zaměstnání "zápočtový list“ od předchozího zaměstnavatele? V případě, že ano, k čemu nám tento zápočtový list slouží? Jak postupovat u lidí, kteří k nám nastupují z evidence na úřadu práce?

Právní předpisy

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 147 odst. 1 písm. c), d) a e) ZP

  • § 212 odst. 3 ZP

  • § 301 písm. a) ZP

  • § 313 ZP

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

  • § 39 až § 57 ZZ

Zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

  • § 294 OSŘ

Odpověď

Zákoník práce nařizuje zaměstnavateli v ustanovení § 313 ZP, že při skončení pracovněprávního vztahu (pracovní poměr nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr) je povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, v němž musí uvést údaje, kterými jsou:

  • údaje zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce a o době jejich trvání;

  • druh konaných prací;

  • dosaženou kvalifikaci;

  • odpracované době, případně skutečnosti rozhodné pro posouzení dosažení hranice pro přípustnou expoziční dobu (u zaměstnanců pracujících v podzemí);

  • o tom, zda jsou prováděny srážky ze mzdy zaměstnance a v čí prospěch, jak je vysoká pohledávka, pro kterou se srážky provádějí, a jaké je pořadí pohledávky v případě, že se ze mzdy sráží pohledávky ve prospěch více věřitelů. Pokud zaměstnanec má při skončení zaměstnání nezúčtované závazky vůči zaměstnavateli, které jsou srážkami, které je jinak zaměstnavatel oprávněn srazit bez souhlasu (jedná se o srážky podle § 147 odst. 1 písm. c), d) a e) ZP), uvede je též v zápočtovém listě;

  • údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.

Další údaje se uvádí v odděleném potvrzení, které se vydává na žádost zaměstnance. Oddělené potvrzení vydává zaměstnavatel na žádost zaměstnance a slouží výhradně pro potřeby úřadu práce. Pokud zaměstnanec předloží následujícímu zaměstnavateli i tuto přílohu zápočtového listu, měl by ji nový zaměstnavatel vrátit, neboť není oprávněn evidovat, zpracovávat a archivovat údaje, které jsou v této příloze uvedeny.

V odděleném potvrzení se uvádí údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti. S ohledem na skutečnosti, které musí úřad práce znát (viz § 39 až § 57 ZZ), je proto nutné vždy uvést:

  • čistý průměrný měsíční výdělek (s poznámkou bez daňového bonusu);

  • dobu důchodového pojištění, kterou zaměstnanec získal u tohoto zaměstnavatele;

  • zda byl pracovněprávní vztah rozvázán z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301 písm. a) ZP zvlášť hrubým způsobem nebo z jiného důvodu (např. dohodou smluvních stran, výpovědí zaměstnance, výpovědí zaměstnavatele, uplynutím sjednané doby, atd.);

  • zda zaměstnanci vznikl právní nárok na odstupné a v jakém počtu násobků průměrného měsíčního výdělku, uvede se pouze nároková výše odstupného ve formě počtu násobků průměrného měsíčního výdělku;

  • zda bylo zaměstnanci odstupné vyplaceno a kdy (odstupné se vyplácí zpravidla až při zúčtování mzdy za daný kalendářní měsíc, a proto je možné tuto skutečnost doložit až po výplatním termínu za daný kalendářní měsíc).

Nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem potvrzení o zaměstnání, může se ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se o jejich obsahu dověděl, domáhat u soudu, aby je zaměstnavatel přiměřeně upravil.

Zápočtový list slouží nejen k doložení evidence exekučních srážek a dalších skutečností (sledování expoziční doby), ale i k tomu, aby zaměstnavatel správně určil nárok na dovolenou. Pokud dochází k uzavření dalšího pracovního poměru u jiného zaměstnavatele bezprostředně po ukončení dosavadního pracovního poměru, slouží údaj o době zaměstnání v rámci pracovního poměru ke správnému určení délky dovolené. Zákoník práce stanoví v § 212 odst. 3 ZP, že poměrná část dovolené za kalendářní rok přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru

Nahrávám...
Nahrávám...