V praxi se velmi často sjednává tzv. zkušební doba, která slouží k ověření pracovních schopností zaměstnance ze strany zaměstnavatele a vhodnosti zvoleného pracovního místa pro nového zaměstnance. Podívejme se na ni podrobněji.
Zkušební doba neběží automaticky ze zákona. Pokud o ni mají strany zájem, je nutno ji sjednat. Jedná se tedy o dobrovolné ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není-li sjednána, nemá to vliv na vznik pracovního poměru, avšak zaměstnavatel ani zaměstnanec nemohou využít jednoduššího způsobu ukončení pracovního poměru podle §66 odst. 1 ZP.
Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce. Nemusí být sjednána přímo v pracovní smlouvě, ale musí být ujednána písemně. Písemná forma se vztahuje na ujednání v pracovní smlouvě nebo mimo pracovní smlouvu v samostatné v dohodě. Ustanovení § 582 NOZ stanoví, že není-li právní jednání (smlouva) učiněno v písemné formě, kterou stanoví pro tento případ § 35 odst. 6 ZP, je tato smlouva neplatná. I nový občanský zákoník však umožňuje, aby smluvní strany nedostatek písemné formy dodatečně zhojily a tím vadu odstranily. To platí i pro sjednání zkušební doby a její povinně písemnou formu. Bude-li sjednána zkušební doba pouze ústně, je neplatná. Zaměstnanec a zaměstnavatel však mohou nedostatek odstranit jejím dodatečným písemným sjednáním.
Zkušební dobu je možné sjednat i v souvislosti se jmenováním na pracovní místo zaměstnance podle § 33 odst. 3 ZP, kdy se pracovní poměr u vyjmenovaných vedoucích zaměstnanců zakládá výhradně jednostranným právním úkonem ze strany zaměstnavatele, a to jmenováním. Jedná se o např. o vedoucího organizační složky státu nebo vedoucího organizačního útvaru organizační složky státu, organizačního útvaru státního podniku, státního fondu, příspěvkové organizace anebo organizačního útvaru v Policii České republiky. Připomeňme ještě, že zákoník práce za vedoucí zaměstnance považuje ty zaměstnance, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.
Důležité je, že zkušební dobu nelze sjednat později, než v ujednaný den nástupu do práce. Zkušební dobu není možné sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl. Sjednaná zkušební doba nemůže být také dodatečně dohodou zaměstnance a zaměstnavatele prodlužována. Zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí od vzniku pracovního poměru. U vedoucích zaměstnanců je ale možné zkušební dobu sjednat v délce až 6 měsíců.
Zkušební dobu je možné sjednat i v pracovním poměru na dobu určitou. Od 1. 1. 2012 však platí omezení a zkušební doba v pracovním poměru na dobu určitou nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou.
Zkušební doba může být sjednána i na kratší…
