V několika příkladech se podíváme na to, jak správně posuzovat odpracovanou dobu pro účely nároku na dovolenou.
Pro účely dovolené se jako výkon práce neposuzuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, kterou je nemoc. Od 1. 6. 2018 se jako výkon práce posuzuje doba ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného. Doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce. Doba otcovské poporodní péče je rodičovskou dovolenou, a proto se též považuje za dobu odpracovanou. Jako výkon práce se posuzuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci uvedené v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, tj. např. doba nepřítomnosti v práci z důvodu vlastní svatby, účasti na pohřbu rodiče atd.
Podle § 348 ZP se jako výkon práce posuzuje doba čerpané dovolené, doba, kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek, doba, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, za který se mu poskytuje náhrada mzdy nebo poměrná část mzdy nebo platu, doba překážek v práci na straně zaměstnavatele s výjimkou přerušení práce pro nepříznivé povětrnostní vlivy.
Příklad č. 1
Zaměstnanec má pracovní poměr na dobu neurčitou a v letošním roce odpracoval pouze jeden měsíc, protože byl od 1. února v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu až do konce roku. Jaký bude jeho nárok na dovolenou?
Zde je nutné vzít v úvahu skutečnost, že za odpracovaný den se pro účely nároku na dovolenou považuje nejen svátek, ale i doba, po kterou zaměstnanec nemohl pracovat z důvodu pracovní neschopnosti, která vznikla následkem pracovního úraz nebo nemoci…
