Řada zaměstnanců se na pracovišti vyskytuje svátek nesvátek. Podívejme se na to, jaká odměna jim přísluší.
Prací ve svátek se rozumí práce v den státního svátku. Sváteční dny vymezuje zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu.
Svátek je podle § 91 zákoníku práce dnem pracovního klidu. Práci ve svátek může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně, a to jen pro výkon prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech a které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu (naléhavé opravné práce, nakládací a vykládací práce, inventurní a závěrkové práce, práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu, při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech, práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva, práce v dopravě, krmení a ošetřování zvířat), a dále práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.
Doba svátku trvá od 00:00 do 24:00 hodin příslušného kalendářního dne. Pouze u zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná podle § 91 odst. 6 zákoníku práceden svátku (pracovního klidu) hodinou odpovídající nástupu směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Končí v tomto případě hodinou, kterou končí poslední směna. Takto stanovený počátek a konec svátku je možno použít pro účely práva na mzdu, odměnu z dohod a pro zjišťování průměrného výdělku.
Za práci ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu čerpání náhradního volna zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Náhradní volno je zaměstnavatel zaměstnanci povinen poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce…
