Práci ve svátek může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výjimečně. Podívejme se tedy na to kdy.
Prací ve svátek se rozumí práce ve dne podle zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů. Jde o tyto dny:
Státní svátky
- 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu,
- 8. květen – Den vítězství,
- 5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje,
- 6. červenec – Den upálení mistra Jana Husa,
- 28. září – Den české státnosti,
- 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu a
- 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii
Ostatní svátky
- 1. leden – Nový rok,
- Velký pátek,
- Velikonoční pondělí,
- 1. květen – Svátek práce,
- 24. prosinec – Štědrý den,
- 25. prosinec – 1. svátek vánoční a
- 26. prosinec – 2. svátek vánoční.
Práci ve svátek může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výjimečně, a to pouze výkon:
- prací, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu; jimi jsou:
- naléhavé opravné práce,
- nakládací a vykládací práce,
- inventurní a závěrkové práce,
- práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu,
- při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech,
- práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva,
- práce v dopravě,
- krmení a ošetřování zvířat.
- práce v nepřetržitém provozu a
- práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.
Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší:
- náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo
- část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.
Prakticky tedy dochází k těmto případům:
1. Zaměstnanec odměňovaný měsíční mzdou
- buď obdrží celou nekrácenou mzdu, protože výše měsíční mzdy je poskytována v nekrácené výši bez ohledu na počet dnů v měsíci (je však zapotřebí zakotvit tento postup ve vnitřním předpisu),
- nebo obdrží náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
2. Zaměstnanec odměňovaný hodinovou mzdou o mzdu v důsledku svátku přišel, a proto musí obdržet náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
Příklad:
Hodinová mzda zaměstnance, který pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby, činí 110 Kč/hodinu, průměrný hodinový výdělek činí 113,50 Kč. Fond pracovní doby v daném kalendářním měsíci je 168 hodin včetně jednoho svátku.
- Mzda za výkon práce = 110 x (168-8) = 17.600 Kč
- Náhrada mzdy za den svátku = 113,50 x 8 = 908 Kč
- Celková výše mzdy = 17.600 + 908 =…