Pracovní pohotovost může zaměstnavatel využívat pravidelně i nárazově, a to na základě dohody se zaměstnancem.
Zákoník práce definuje pracovní pohotovost v § 78 odst. 1 písm. h), podmínky výkonu pracovní pohotovosti upravuje v § 95 a odměňování pracovní pohotovosti obsahuje § 140.
Pracovní pohotovostí je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost však může být vykonávána výhradně mimo pracoviště zaměstnavatele na jiném se zaměstnancem dohodnutém místě. Tato zásada platí od 1. 1. 2007 a byla přijata zákoníkem práce na rozdíl od předchozí právní úpravy, která umožňovala držení pracovní pohotovosti i na pracovišti zaměstnavatele. Od 1. 1. 2007 je doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce, ačkoliv ji v daném okamžiku ještě nekoná, považována za pracovní dobu podle § 78 odst. 1 písm. a) ZP. Zaměstnanec nemusí pracovní pohotovost vykonávat. Zaměstnavatel ji může na zaměstnanci požadovat jen, jestliže se na tom s konkrétním zaměstnancem dohodne. Zákoník práce dohodu o možném výkonu pracovní pohotovosti blíže neupravuje, nestanoví proto ani její podstatné náležitosti ani nepožaduje povinnou písemnou formu.
Na výkonu pracovní pohotovosti je možné se dohodnout v pracovní smlouvě nebo i v jiné písemné dohodě. Dohoda o výkonu pracovní pohotovosti může být sjednávána i ústně, může být sjednávána na dobu neurčitou nebo na určité delší období, ale může být sjednávána i případ od případu v návaznosti na potřebu držení pracovní pohotovosti. Jakým způsobem bude dohoda o pracovní pohotovosti sjednávána, zda ústně či písemně, jednorázově anebo na delší dobu, záleží na rozhodnutí zaměstnavatele, které je ovlivněno jeho potřebou výkonu pracovní pohotovosti, jejím rozsahem a také tím, zda se jedná o běžnou součást činnosti zaměstnavatele nebo se jedná o krátkodobou nárazovou potřebu.
Je-li dohoda o pracovní pohotovosti sjednána na dobu delší nebo na dobu neurčitou, je možné dohodnout i způsob jejího ukončení. Každou dohodu je možné ukončit dohodou, aniž by se tento způsob musel zvlášť uvádět, k dohodě je však zapotřebí souhlasu obou smluvních stran. Podle § 1998 NOZ, který se pro tyto případy použije podle § 4 ZP, protože zákoník práce vlastní úpravu nemá, lze závazek vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li to…
