10.32
Překážka v práci na straně zaměstnavatele a posuzování doby výkonu práce
Mgr. Jan Vácha
Dotaz
Řešíme v současné době otázku překážek v práci na straně zaměstnavatele. V důsledku plánované odstávky strojního zařízení nešli někteří zaměstnanci jeden nebo dva dny do práce. Dle mých zjištění je možné si zameškanou dobu napracovat, což většina z nich udělala. Zároveň všichni mají přislíbenou i náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Někteří zaměstnanci si však nárokují hodiny proplacené jako náhradu považovat za výkon práce, čímž chtějí navýšit celkový počet odpracovaných hodin a z toho vyplývající navýšení mzdy.
Uvedu konkrétní příklad: fond pracovní doby 165 hodin za daný měsíc, skutečně fyzicky odpracováno 168 hodin, odstávka 22 hodin. Je nutné jim jako přesčas (tzn. časovou mzdu a příplatek za přesčas) proplácet 25 hodin, nebo jen ony 3 hodiny skutečné práce? Žádné další změny pracovní doby neuvažujeme (dovolená, návštěva lékaře apod.).
Právní předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Odpověď
Každý zaměstnavatel má v souladu s ustanovením § 81 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP"), právo a zároveň v daném ohledu tedy i povinnost zaměstnanci rozvrhnout jeho pracovní dobu (stanovenou týdenní pracovní dobu nebo sjednanou kratší pracovní dobu) a určit začátek a konec směn. V souladu s § 84 ZP je zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
Pokud zaměstnavatel na určitý den v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby zaměstnanci rozvrhl směnu a následně v tento den probíhala plánovaná odstávka strojního zařízení, která zamezila určitým zaměstnancům vykonat práci v zaměstnavatelem na tento den v písemném rozvrhu pracovní doby naplánované směně, jednalo by se v případě…
