Překážky v práci mohou nastat jak na straně zaměstnance, tak u zaměstnavatele. Dnes se podíváme na první případ.
Překážky v práci lze definovat jako situace, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat práci v době, kterou měl stanovenu rozvrhem své pracovní doby (rozpisem směny).
Výčet překážek v práci na straně zaměstnance je uveden v ustanoveních § 191 až § 205 ZP. Tento právní předpis rozeznává u zaměstnance:
- důležité osobní překážky v práci,
- překážky v práci z důvodu obecného zájmu.
Pro překážky v práci na straně zaměstnance upravuje zákoník práce v ustanovení § 206 odst. 1 až 2 ZP společná pravidla. Platí, že:
- je-li zaměstnanci překážka v práci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna,
- pokud nelze postupovat podle předchozího bodu, je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce v práci a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu,
- zaměstnanec má povinnost zaměstnavateli překážku v práci prokázat; za tímto účelem jsou právnické a fyzické osoby povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost; povinnost právnických a fyzických osob poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost za účelem prokázání překážky v práci zaměstnavateli mj. znamená, že zaměstnanec může požadovat např. po ošetřujícím lékaři, aby mu vystavil doklad o vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení.
Jiné důležité osobní překážky v práci
Jak stanoví § 199 odst. 1 ZP, nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v ustanovení § 191 ZP, je zaměstnavatel „povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu”. Náhrada mzdy nebo platu se poskytne ve výši průměrného výdělku.
Okruh takových překážek v práci, rozsah pracovního volna a případy, ve kterých se poskytuje náhrada mzdy nebo platu, upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Zmíněný právní předpis zná tyto…
