Chcete a nemůžete. Pokud taková situace nastane v pracovní oblasti, mluvíme o překážkách v práci. Ty mohou nastat jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance. V tomto příspěvku se zaměříme na první případ.
Od vzniku pracovního poměru je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce dle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru [viz § 38 odst. 1 písm. b) ZP]. Překážka v práci ať na straně zaměstnance, či na straně zaměstnavatele však dočasně brání zaměstnanci konat práci pro zaměstnavatele nebo zaměstnavateli přidělovat práci zaměstnanci. Pak je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci nebo mu na jeho žádost ve stanoveném rozsahu poskytnout pracovní volno, příp. pracovní volno s náhradou mzdy. Doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, se dle § 348 odst. 1 ZP považuje za výkon práce (s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy).
My se dále zaměříme pouze na překážky v práci na straně zaměstnavatele.
Prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy
Prostoj [§ 207 písm. a) ZP]
O prostoj jde tehdy, nemůže-li zaměstnanec konat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami. Pokud v tomto případě nebyl převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. S případným převedením zaměstnance na jinou práci je nutný souhlas zaměstnance (viz § 41 odst. 5 ZP).
Nepříznivé povětrnostní vlivy a živelní událost [§ 207 písm. b) ZP]
Pokud zaměstnanec nemůže konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na…
