Nikdo není neomylný, a proto se čas od času i ve mzdové účtárně přihodí, že vznikne nedoplatek či přeplatek mezd. Co s tím?
Početní chyby se týkají chybného výpočtu poměrné části mzdy, náhrady mzdy při překážkách v práci, náhrady mzdy při dočasné neschopnosti, příplatkových mezd, prémií, mimořádných odměn i odměn pravidelných, odměn za pracovní pohotovost atd. Početní chyby mohou být zřejmě na první pohled, kdy se jedná o omyl v řádu tisíců, ale i méně patrné, jedná-li se o pochybení v řádu stovek nebo desítek korun.
Jedná-li se o početní chyby, které jsou zřejmé na první pohled, tedy kdy dojde k přeplatku či nedoplatku mzdy v řádu tisíců, jistě se jedna ze smluvních stran neprodleně ozve.
V případě nedoplatku mzdy je nutné dlužnou částku zaměstnanci co nejdříve zúčtovat. Pokud souhlasí s doplatkem dlužné částky v dalším měsíci, pak obvykle, až na další, nevzniká žádný problém. Zaměstnanec má ale právo na výplatu celé mzdy (po provedení všech srážek ze mzdy) v den výplatního termínu. V případě, že zaměstnanec požaduje výplatu mzdy ve správné výši, je zaměstnavatel povinen dlužnou částku okamžitě doplatit. S hledem na to, že závěrka za daný měsíc již proběhla, nabízí se dvojí řešení:
- doplatek vyplatit formou zálohy a zúčtovat doplatek v rámci příslušné měsíční závěrky (tedy v následujícím měsíci) nebo
- doplatek vyplatit ihned a provést zpětnou opravu příslušných složek mezd za příslušný měsíc v měsíci následujícím.
Horší situace nastává v případě přeplatku mzdy, kdy bylo zaměstnanci vyplaceno více, než mělo být, například z důvodu chybně zadaného počtu hodin práce přesčas nebo z důvodu překlepu v čísle, například přiznaná odměna 12 000 Kč, zúčtovaná 21 000 Kč.
Vzniklý přeplatek není možné bez písemné dohody o srážce ze mzdy zaměstnanci srazit. Opět mohou nastat dvě situace:
- Zaměstnanec nepodepíše dohodu o srážce ze mzdy. V tomto případě může zaměstnavatel podat žalobu na…
