2.3.18
Přesčasová práce a konto pracovní doby
Mgr. Jan Vácha
Dotaz
Naše společnost má zavedené od 1. 1 .2014 konto pracovní doby. Má jednosměnný pracovní režim se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin a s nepřetržitým odpočinkem v týdnu sobota a neděle. Nástup do práce je v 6.00 hod., skončení v 14.30 hod. s 30 minutovou přestávkou na jídlo a oddech. Nyní po skončení června budeme provádět vyrovnávací období za 26 týdnů. Nevíme si rady s přesčasovými hodinami:
Příklad č. 1
Zaměstnanec odpracoval ve vyrovnávacím období 1 020 hodin:
• od 6.00 - 14.30 - 800 hod.,
• od 14.30 - 22.00 - 220 hod.
20 hodin není prací přesčas, neboť tou je až práce konaná nad stanovenou pracovní dobou, která je násobkem stanovené týdenní pracovní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období. Je to správně? Při počítání skutečně dosažené mzdy počítá se tato i s příplatky za práci přesčas?
Příklad č. 2
Zaměstnanec odpracoval ve vyrovnávacím období 1 070 hodin:
• od 6.00 - 14.30 - odpracoval celkem 830 hod.,
• od 14.30 - 22.30 - odpracoval celkem 100 hod.,
• v sobotu a v neděli - odpracoval celkem 90 hod.
Při počítání skutečně dosažené mzdy počítá se tato i s příplatky za práci přesčas?
Při proplácení přesčasové práce po ukončení vyrovnávacího období můžeme použít do fondu pracovní doby hodiny odpracované v sobotu a neděli a proplatit raději levnější přesčasy v pracovní dny?
Právní úprava
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
• § 86 odst. 3
• § 87 odst. 3
• § 98 odst. 2
• § 114
• § 120 odst. 3
• § 121 odst. 1
Odpověď
V případě institutu konta pracovní doby platí pro zjištění, zda zaměstnanec v rámci tohoto specifického pracovního režimu odpracoval práci přesčas, odlišná pravidla. Dle ustanovení § 98 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP"), totiž platí, že prací přesčas při uplatnění konta pracovní doby je až práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu, která je násobkem stanovené týdenní pracovní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období podle § 86 odst. 3 ZP nebo podle § 87 odst. 3 ZP.
Na účtu pracovní doby je zaměstnavatel mimo jiné povinen vést u zaměstnance údaje o skutečně odpracované pracovní době za zvolené vyrovnávací období. Pokud při zúčtování pracovní doby po jeho skončení bude údaj o odpracované době vyšší, než je výsledek součinu stanovené týdenní pracovní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období, teprve tehdy se bude jednat o práci přesčas. U konta tak, na rozdíl od jiných režimů pracovní doby, není možné práci přesčas alokovat do konkrétních dnů a hodin, je jen aritmetickým výsledkem za celé vyrovnávací období. V praxi se často směna navíc oproti rozvrhu pracovní doby označuje jako plusová směna a odpadlá směna oproti rozvrhu jako směna minusová. Avšak tzv. plusové nebo minusové hodiny vznikají nejen v důsledku nařízených směn navíc nebo směn zrušených, ale též směn prodloužených nebo zkrácených. Ani v tomto případě není prodloužení směny prací přesčas (ta nebude identifikovatelná k žádnému konkrétnímu dni či hodinám).
Z uvedeného vyplývá, že v průběhu vyrovnávacího období nelze jednoznačně zjistit tuto práci přesčas, jelikož zaměstnanec na rozdíl od klasického nerovnoměrného rozvržení pracovní doby dopředu neví celkový rozsah týdenní pracovní doby, který odpracuje během vyrovnávacího období, tudíž bude možné zjistit případnou práci přesčas až po jeho ukončení, a to pouze aritmeticky bez jakékoliv možnosti její přesné alokace. Může se tedy stát, že větší rozsah odpracované doby ze začátku vyrovnávacího období se později "spotřebuje" na období s nižším rozsahem práce a ve výsledku se tak nebude jednat o práci přesčas.
Ve Vašem případě to tedy znamená, že pokud zaměstnanec dle účtu pracovní doby skutečně v rámci konkrétního 26týdenního vyrovnávacího odpracoval přesně 1 020 hodin a tento…
