dnes je 22.12.2024

Input:

Rekapitulace změn v novele zákoníku práce

28.7.2020, Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

Dne 26. 6. 2020 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákoníku práce jako zákon č. 285/2020. Podívejme se na to, co se již od 30. 7. 2020, potažmo od 1. 1. 2021 v pracovním právu změní.

K první poměrně podstatné změně dochází v oblasti výpovědi v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo přechodem výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Cílem je posílit právní jistotu jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců a vyhnout se situacím, kdy přejímající zaměstnavatel do poslední chvíle nemusí vědět, kolik zaměstnanců k němu v konečném důsledku vlastně přejde a kdy naopak zaměstnanci vlivem nesplnění zákonné povinnosti zaměstnavatele musí setrvat u přejímajícího zaměstnavatele, u kterého v pracovním poměru vlastně vůbec nechtějí vykonávat práci, až příliš dlouhou dobu.

V rámci snahy o překonání recentní judikatury v oblasti možnosti zaměstnavatele odvolat vedoucího zaměstnance z funkce dochází ve smyslu naplnění zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance k zúžení možnosti odvolatelnosti vedoucích zaměstnanců, přičemž odvolatelnost půjde sjednat pouze u vedoucích pracovních míst vymezených v § 73 odst. 3 ZP a tento výčet nebude možno dále, byť smluvně, rozšiřovat. Dále zákonodárce v souladu s požadavky praxe jasně vymezuje, že při odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance výkon práce končí v den doručení odvolání.

K drobným legislativně technickým či interpretačně upřesňujícím změnám dochází i v oblasti odměňování, zejména pak v kontextu náhradního volna namísto platu za práci přesčas, přihlédnutí či nepřihlédnutí k výkonu práce přesčas u vedoucích zaměstnanců či nároku na příplatek za tzv. dělenou směnu.

V oblasti překážek v práci dochází jednak k formulačním zpřesněním v souvislosti s neudělením písemného souhlasu zaměstnavateli s nepřítomností zaměstnance a s překážkou v práci v době strávené na pracovní cestě, jednak prostřednictvím prvního ze dvou poslaneckých návrhů k zavedení nové placené překážky v práci na straně zaměstnance v podobě tzv. pracovního volna souvisejícího s akcí pro děti a mládež až v délce jednoho týdne. Zaměstnavatel bude mít nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu, přičemž ji bude poskytovat okresní správa sociálního zabezpečení.

K velmi významné změně pak dochází v právní úpravě institutu nároku zaměstnance na dovolenou. Dochází ke změně koncepce stanovení práva na dovolenou a její délky v závislosti na odpracované stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní době. Tato změna koncepce umožní zrušit stávající institut tzv. dovolené za odpracované dny. Důležité je upozornit, že nedochází ke změně výměry dovolené, jak je někdy mylně uváděno. Ta zůstává zachována. Nedochází tedy k navýšení minimální zákonné výměry dovolené v podnikatelské sféře ze čtyř na pět týdnů. Jelikož však délka dovolené za kalendářní rok koresponduje dle nově zaváděné koncepce s délkou stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby konkrétního zaměstnance a stanoví se jejím vynásobením počtem týdnů dovolené (výměrou dovolené) příslušející zaměstnancům konkrétního zaměstnavatele za kalendářní rok, právo na dovolenou je tak ve výsledku nově vyjádřeno v hodinách, avšak při zachování požadavku, aby dovolená byla odvozena od její výměry v týdnech. Dochází také k rozšíření výčtu překážek v práci, které se pro účely nároku na dovolenou započítávají na základě právní fikce jako výkon práce či k výslovnému zavedení možnosti převedení určité části nabytého nevyčerpaného nároku na dovolenou do dalšího kalendářního roku.

Podstatné změny se týkají  oblasti náhrady škody. Jedná se například o zavedení institutu jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance. Prostřednictvím druhého z poslaneckých návrhů došlo k vyjasnění situace ohledně tzv. stop výdělku v oblasti náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti při zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, resp. lépe řečeno k jasnému stanovení pravidel výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v době po skončení zařazení do evidence uchazečů

Nahrávám...
Nahrávám...