Dotaz
V naší příspěvkové organizaci - divadlo - máme uzavřeny dohody - DPP a DPČ na základě § 75 ZP (uvaděči, šatnářky, dozor v hledišti). Ostatní zaměstnanci, s nimiž je uzavřena pracovní smlouva, jsou odměňováni dle nařízení vlády č. 341/2017, o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a veřejné správě, a náleží jim příplatky např. za soboty a neděle ve výši 25%. Zaměstnanci, kteří u nás pracují na základě dohod, nejsou odměňováni dle výše uvedeného předpisu, ale mají sjednanou hodinovou mzdu.
Jsme povinni poskytnout i těmto zaměstnancům-dohodářům příplatek za víkendy ve výši 25 %, tak jako zaměstnancům s pracovní smlouvou, nebo můžeme postupovat dle zákoníku práce a stanovit příplatky ve výši min. 10 % (noc, soboty a neděle)?
Právní předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 74 odst. 1 ZP
-
§ 75 ZP
-
§ 109 ZP
-
§ 110 ZP
-
§ 115 až § 118 ZP
-
§ 138 ZP
Odpověď
Ustanovení § 138 ZP ve znění účinném od 1. 10. 2023, novelizované zákonem č. 281/2023 Sb., zní: "Výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování se sjednávají v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti. Pro poskytování odměny z dohody se § 115 až § 118 ZP použijí obdobně, přičemž odměna z dohody se pro tyto účely posuzuje jako mzda."
Uvedené ustanovení tak vymezuje de facto minimální možnou výši příplatků za práci ve svátek, práci v noci, práci v sobotu a v neděli a práci ve ztíženém pracovním prostředí. Tato změna byla přijata především s ohledem na skutečnost, že podmínky práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen "dohody") byly přiblíženy podmínkám pracovního poměru, především v úpravě pracovní doby a jejího rozvrhování, a použije se jak v případě zaměstnanců "dohodářů‟ konajících práci v těchto pracovněprávních vztazích v soukromém sektoru, tak v případě "dohodářů‟ konajících práci v těchto pracovněprávních vztazích ve veřejném sektoru.
V obecné rovině je pak třeba v kontextu zvolené dikce § 138 ZP předně upozornit na skutečnost, že dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr mají doplňkový charakter k pracovnímu poměru. To jednoznačně vyplývá z § 74 odst. 1 ZP a z omezení rozsahu vykonávané práce na jejich základě. Jako takové mají dohody zjednodušené podmínky pro uzavírání, průběh i skončení. Pokud jde o odměnu z dohody, je třeba zdůraznit zejména její omezenou alimentační funkci oproti platu nebo mzdě, proto je její výše ponechána primárně pouze na sjednání mezi účastníky tohoto vztahu, a to bez ohledu druh na zaměstnavatele – tj., pro sjednání odměny z dohody platí stejná pravidla u zaměstnavatele podle § 109 odst. 3 ZP odměňujícího platem (veřejná sféra) i zaměstnavatele odměňujícího mzdou.
Rovněž ochrana zaměstnance činného na dohodu je slabší než u odměny z pracovního poměru; zejména je chráněn pouze výší minimální, nikoliv zaručené mzdy. Na těchto skutečnostech se od 1. 10. 2023 nic nezměnilo. Proto i reakce na novou povinnost rozvrhovat pracovní dobu, tj. zavedení povinného ocenění výkonu práce za stanovených podmínek formou příplatků bylo zvoleno tak, aby nenarušilo základní princip odměny z dohody, tj. smluvní volnost.
Z tohoto důvodu se při zachování shodných podmínek stanovených pro vyjednávání o shodných mzdových příplatcích ponechává smluvní volnost stejně jako dosud u celé výše odměny z dohody i u zaměstnavatelů, kteří za práci…
