Dotaz
V naší společnosti máme rovnoměrně rozvrženou pružnou pracovní dobu v délce 40 hodin týdně od pondělí do pátku, základní část od 9:00-13:00 hodin, volitelná od 6:00-22.00 hodin. Můžeme do nepřetržitého odpočinku v týdnu započítat překážky v práci na straně zaměstnance, zaměstnavatele a náhradní volno, dovolenou? Od které hodiny se začíná u takto postavené pracovní doby počítat nepřetržitý odpočinek v týdnu? Např. náhradní volno od čtvrtku do pátku. Nařízený přesčas: sobota od 6:00-15:00 hodin a neděle od 6:00-18:00 hodin.
Právní předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Odpověď
Problematika institutu pružného rozvržení pracovní doby a doby nepřetržitého odpočinku v týdnu je upravena v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP"). I v případě institutu pružného rozvržení pracovní doby platí, že pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, a to i přesto, že se při tomto specifickém pracovním režimu částečně vzdává své výlučné pravomoci rozvrhovat pracovní dobu do směn včetně určení jejích začátků a konců (srov. § 81 odst. 1 ZP) ve prospěch zaměstnance v podobě volitelné pracovní doby. Pružnou pracovní dobu tvoří úseky základní a volitelné pracovní doby, jejichž konkrétní časové vymezení musí zaměstnavatel pro zaměstnance určit. Musí přitom postupovat tak, aby při plném využití všech jím určených úseků základní a volitelné pracovní doby ze strany zaměstnance nepřekročila délka směny 12 hodin, resp. jasně určit (například ve vnitřním předpise), že při využití volitelných úseků nesmí společně s úsekem základní pracovní doby zaměstnance délka směny překročit 12 hodin. Tímto omezením zaměstnavatel limituje délku směny zaměstnance během dne a zároveň tím zajištuje reálné plnění další své zákonné povinnosti, kterou je poskytování minimálního nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu (viz § 90 a § 92 ZP).
I pro zaměstnavatele uplatňujícího institut pružné pracovní doby platí povinnost vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. V tomto rozvrhu pracovní doby či ve vnitřním předpise může jasně vymezit, jakou dobu považuje v rámci rozvrhu za dobu nepřetržitého odpočinku v týdnu. Je zřejmé, že rozmezí doby, ve které lze tento nepřetržitý odpočinek v týdnu určit, je z obou stran ohraničeno dobou, ve které může zaměstnanec reálně vykonávat práci, tj. provozní dobou určenou zaměstnavatelem. Pro lepší ilustraci uvádím příklad. Ve Vašem případě je zřejmé, že pokud je provozní doba určena na dny pondělí až pátek od 6:00 do 22:00 hodin, za dobu, ve které lze jasně vymezit dobu nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu, lze použít pouze dobu od pátku 22:00 do pondělí do 6:00 hodin. V rámci této doby (celkem 56 hodin, které lze použít) lze určit časové rozmezí 35 hodin, které zaměstnavatel považuje za dobu nepřetržitého odpočinku v týdnu.
Pokud jde o dobu nepřetržitého odpočinku v týdnu, je zřejmé, že do této doby nelze započítávat doby překážek v práci. V době nepřetržitého odpočinku v týdnu totiž překážky v práci ani nemohou vzniknout, neboť tyto jsou relevantní pouze v době, kdy má zaměstnanec dle písemného rozvrhu směn vykonávat práci, resp. obecně v době výkonu práce zaměstnance (tj. i v rámci výkonu práce přesčas). Je tedy zřejmé, že pokud by došlo u Vašeho zaměstnance k výkonu práce přesčas v sobotu od 6:00 do 15:00 hodin a v neděli od 6:00 do…
