V následujícím textu se zaměříme na souvislosti mezi pracovní dobou a pracovní cestou, na posuzování práce přesčas a překážek v práci.
NahoruV průběhu pracovní cesty nevykonává zaměstnanec práci nepřetržitě. Část pracovní cesty stráví cestou v určeném dopravním prostředku do místa výkonu práce a po vykonání příslušné práce zpět do místa ukončení pracovní cesty, část výkonem práce, pro který byl na pracovní cestu do určeného místa zaměstnavatelem vyslán, část čekáním, odpočinkem apod.
Vlastní výkon práce nebo činnosti, která se podle zákoníku práce za výkon práce považuje (např. zaučení, zaškolení, rekvalifikace, prohlubování kvalifikace), může v průběhu pracovní cesty zaměstnanec vykonávat v rámci svého rozvrhu směn (viz § 81 a další zákoníku práce), tj. stanovené pracovní doby, nebo mimo tento rozvrh směn.
Při pracovní cestě se nemění zaměstnavatelem stanovené anebo sjednané rozvržení pracovní doby. Zaměstnanec tak může při pracovní cestě, podle podmínek konání pracovní cesty, během řádné pracovní doby buď vykonávat zaměstnavatelem stanovenou práci, anebo může část či celou pracovní dobu strávit jinak než výkonem práce, tj. např. jízdou v dopravním prostředku, čekáním apod.
Za dobu výkonu práce na pracovní cestě přísluší zaměstnanci samozřejmě mzda nebo plat. Podle ustanovení § 210 zákoníku práce se doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, a zaměstnanci se za tuto dobu mzda nebo plat nekrátí.
Doba strávená na pracovní…
