2.3.3
Teambuilding a práce přesčas
JUDr.
Petr Bukovjan
Zaměstnavatel pořádá teambuilding (výjezdní zasedání) o víkendu
jak pro vedoucí, tak pro řadové zaměstnance. Naši zaměstnanci musí mít za rok
určitý počet hodin vzdělávání, což svojí účastí na akci to splní. Protože tak
překročí fond měsíční pracovní doby, mají nárok na proplacení přesčasů nebo na
dva dny volna?
Předně je třeba si ujasnit, jakou povahu má Vaše
teambuildingová akce. Z toho, co píšete, vyplývá, že nejde zřejmě o
žádnou dobrovolnou záležitost, účast na níž by byla jen na uvážení
zaměstnance, ale že se jí zaměstnanci musejí účastnit. Jde tedy svým
způsobem o prohlubování jejich kvalifikace ve smyslu ustanovení § 230 zákoníku práce. Kdyby byla totiž
akce dobrovolná a neměla vnitřní vazbu k výkonu práce v pracovněprávním vztahu
(šlo by jen o to spolu "pobýt“), nemůže zaměstnancům v této souvislosti
příslušet mzda a nemohli by se domáhat ani zaplacení práce přesčas, protože
žádnou nekonali.
Vycházím z toho, že v případě Vašeho "výjezdního zasedání“ tam
potřebná vnitřní vazba byla (ostatně tvrdíte, že tím zaměstnanci plnili
předepsaný počet hodin vzdělávání), že jste tedy jejich účast na takovém
vzdělávání považovali za výkon práce a pokud se akce konala mimo rámec
jejich místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, že jste jim vykázali
pracovní cestu.
Předpokládám také, že pracovní doba Vašich zaměstnanců je
rozvržena rovnoměrně od pondělí do pátku a že sobota a neděle jsou dny
jejich nepřetržitého odpočinku v týdnu (dny pracovního klidu) ve smyslu
ustanovení § 91 zákoníku práce. Musím upozornit, že
zákoník práce v odstavci 3 tohoto ustanovení
omezuje možnost zaměstnavatele nařídit v těchto dnech zaměstnanci práci.
Protože pro teambuildingovou akci neplatí žádná ze zákonem připuštěných
výjimek, znamená to, že na vzdělávání o víkendu je třeba se z tohoto důvodu
se zaměstnanci vždy dohodnout.
Pokud se tak ve Vašem případě stalo a zaměstnanci se akce
zúčastnili, s ohledem na povahu této akce a rozvržení jejich pracovní doby u
nich půjde nepochybně o práci přesčas (práci nad rámec stanovené týdenní
pracovní doby a mimo rozvrh směn), za kterou jim přísluší kompenzace dle
ustanovení § 114 zákoníku práce, tedy dosažená
mzda a příplatek ve výši nejméně 25 % jejich průměrného výdělku, resp. dle
ustanovení § 127 zákoníku práce v podobě poměrné
části platu a příplatku ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku. Můžete se
přitom se zaměstnanci dohodnout (a tato dohoda nemusí být nutně písemná), že jim bude namísto příplatku (platu za práci přesčas) poskytnuto náhradní
volno v rozsahu konané práce přesčas.
Vedle toho mají zaměstnanci právo ještě na příplatek za práci v
sobotu a v neděli dle ustanovení § 118 zákoníku práce, resp. dle ustanovení § 126 téhož právního předpisu. Jeho výše
činí v prvním případě (mzdová sféra) minimálně 10 % průměrného výdělku, je však
možné sjednat (v kolektivní smlouvě nebo v dohodě se…