dnes je 4.4.2025

Input:

Účelové jednání zaměstnance a jeho nárok na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti

9.11.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 3 minuty

10.130
Účelové jednání zaměstnance a jeho nárok na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti

Mgr. Jan Vácha

Dotaz

Dne 24. 9. 2018 jsme při jali dva zaměstnance (mladík s přítelkyní) do standardní pracovního poměru s 3měsíční zkušební dobou. Dne 25. 9. 2018 se již do práce nedostavili a ani nereagovali na telefonickou urgenci (přičemž do té doby nebyl problém se s nimi telefonicky spojit), ani nepodali žádnou zprávu z jakého důvodu přestali do práce chodit.

Po telefonické konzultaci s úřadem práce a na základě této zkušenosti jsme se okamžitě rozhodli pracovní poměr zrušit ve zkušební době k 24. 9. 2018 (jelikož pouze ten den pracovali). Dnes, tj. 1. 10. 2018, jsme obdrželi doklady o pracovní neschopnosti, které byly vystaveny dne 27. 9. 2018 s datem "neschopen od“ 25. 9. 2018. Tohle jednání vyhodnocujeme jako účelové.

Jsme povinni platit náhradu mzdy, když pracovní poměr trval pouze 1 den? Jak se v tomto případě můžeme bránit?

Právní předpisy

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 48 ZP

  • § 53 ZP

  • § 66 ZP

Odpověď

Bohužel odpovědí budete zklamáni, ačkoliv jednání dotyčných zaměstnanců považuji, stejně jako Vy, za nekorektní, nečestné a účelové.

Zaměstnavatel má právo zrušit pracovní poměr bez udání důvodu v rámci zkušební doby. Je však povinen   doručit zrušení pracovního poměru druhé straně.   Protože   doručení dokumentu o zrušení pracovního poměru ve zkušební době   ke dni 24. 9. 2018 nelze prokázat (druhé straně dokument nebyl předán ani doručen), pracovní poměr trvá nadále.

Ošetřující lékař postupoval v souladu s platnou právní úpravou, když vystavil doklad o vzniku dočasné pracovní neschopnosti dne 27. 9. 2018 ode dne 25. 9. 2018 (tedy zpětně nejvýše 3 dny).

Zákoník práce stanoví, že v době prvních 14 kalendářních dnů trvání

Nahrávám...
Nahrávám...