Vnitřní předpis může vydat i zaměstnavatel, u kterého působí odborová organizace.
Vnitřní předpis, který je upraven v § 305 zákoníku práce, zpravidla nahrazuje kolektivní smlouvu v případech, kdy u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, a tudíž zaměstnavateli chybí sociální partner pro uzavření kolektivní smlouvy. Současná právní úprava s ohledem na nález Ústavního soudu vyhlášený ve Sbírce zákonů pod č. 116/2008 Sb. již nestanoví, že vnitřní předpis lze vydat pouze u zaměstnavatele, u něhož nepůsobí odborová organizace, a lze jej tedy zaměstnavatelem vydat, i když odborová organizace u něho působí. Zákoník práce v nyní platném znění ohledně vnitřního předpisu stanoví zejména, že:
-
Zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec, výhodněji, než stanoví zákoník práce. Zakazuje se, aby vnitřní předpis ukládal zaměstnanci povinnosti nebo zkracoval jeho práva stanovená tímto zákonem. Odchýlí-li se zaměstnavatel od tohoto zákazu, nepřihlíží se k tomu.
-
Vnitřní předpis musí být vydán písemně, nesmí být v rozporu s právními předpisy ani být vydán se zpětnou účinností, jinak je zcela nebo v dotčené části neplatný. Nejde-li o pracovní řád, vydá se vnitřní předpis zpravidla na dobu určitou, nejméně však na dobu 1 roku; vnitřní předpis týkající se odměňování může být vydán i na kratší dobu.
-
Vnitřní předpis je závazný pro zaměstnavatele a pro všechny jeho zaměstnance. Nabývá účinnosti dnem, který je v něm stanoven, nejdříve však dnem, kdy byl u zaměstnavatele vyhlášen.
-
Zaměstnavatel je povinen zaměstnance seznámit s vydáním, změnou nebo zrušením vnitřního předpisu nejpozději do 15 dnů. Vnitřní předpis musí být všem zaměstnancům zaměstnavatele přístupný.…
