Dotaz
Jsme příspěvková organizace zřízená krajským úřadem. V určitých obdobích nám nastává situace, kdy účetní vykonává svou práci nad rámec své pracovní náplně (nemá tuto práci uvedenou v pracovní náplni). V měsíčním výkazu práce tuto práci uvede jako přesčas někdy i ve svátek ( 1. 5., 5. 7.), v sobotu či neděli. Tuto práci opravdu v tyto dny odpracuje na pracovišti.
Je možné tyto hodiny přesčasu, svátek, příplatek za práci v sobotu a neděli proplatit (zaměstnanec nechce čerpat náhradní volno za práci přesčas)?
Právní předpisy
Zákon č. 26/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 34 odst. 1 ZP
-
§ 34b odst. 2 ZP
-
§ 84 ZP
-
§ 91 odst. 3 ZP
-
§ 91 odst. 4 ZP
-
§ 114 ZP
-
§ 127 ZP
Odpověď
V kontextu Vámi uvedeného dotazu je nutné si položit v souvislosti s právní úpravou obsaženou v zákoníku práce hned několik zásadních otázek. Tou zřejmě nejstěžejnější pro správné vyřešení věci je to, zda vůbec může být po zaměstnanci zaměstnavatelem vyžadován výkon práce takového charakteru, který nespadá pod druh práce sjednaný se zaměstnancem v pracovní smlouvě (viz blíže § 34 odst. 1 ZP). Lze si v daném ohledu totiž klást jednak otázku, zda má vůbec zaměstnavatel nějaký právní titul, na základě kterého je oprávněn po zaměstnanci výkon práce takového charakteru požadovat, jednak si lze klást otázku, zda je takový výkon práce možno přiřadit ke sjednanému pracovnímu poměru a zda by měl být vůbec posuzován z hlediska rozsahu výkonu práce v rámci takového příslušného pracovního poměru jako výkon práce přesčas, tedy jako výkon práce konané zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konané mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
Uvedené otázky a nejasnosti ohledně právního titulu jsou o to relevantnější při vědomí, že dikce ustanovení § 34b odst. 2 ZP připouští, že zaměstnanec může být zaměstnán v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele v situaci, kdy vykonává práce, které nejsou stejně druhově vymezeny, což může být Vámi uváděný případ, kdy zaměstnankyně vykonává práci, která není uvedena v její pracovní náplni, což může být práce, která není stejně druhově vymezena a neodpovídá druhu práce sjednanému v pracovní smlouvě.
Následně by při posuzování otázky hospodárnosti a efektivnosti vynakládaných prostředků na odměny zaměstnankyně dozajista mohly vyvstat legitimní otázky, proč nebyla zaměstnankyně příspěvkovou organizací zaměstnána s ohledem na výkon další práce neodpovídající pracovní náplni jejího stávajícího pracovního poměru na další pracovní poměr nebo na některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, když to zákoník práce v § 34b odst. 2 ZP umožňuje, a proč bylo nutné ji ,,uměle" vykazovat výkon práce neodpovídající její náplni práce ve sjednaném pracovním poměru jako výkon práce přesčas, který je nutno honorovat podle příslušných ustanovení zákoníku práce (§ 114 ZP v případě odměňování mzdou, § 127 ZP v případě odměňování platem)…
