Výkon práce v době pracovní pohotovosti

Dotaz

Jak se správně počítá doba výkonu práce v rámci pracovní pohotovosti? Započítává se do ní i cesta do místa výkonu práce, nebo se za výkon práce považuje pouze výkon práce na pracovišti?

Právní předpisy

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

• § 78 odst. 1 ZP

• § 95 ZP

• § 140 ZP

• § 152 písm. c) ZP

Odpověď

Právní úpravu pracovní pohotovosti nabízí § 78 odst. 1 ZP, § 95 ZP a § 140 ZP. Zákoník práce stanoví v § 78 odst. 1 písm. h) ZP, co se pracovní pohotovostí rozumí. Pracovní pohotovost je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy. Musí jít o činnost, kterou je třeba vykonat v případě naléhavé potřeby, a to nad rámec rozvrhu pracovních směn zaměstnance.

Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, pokud se o tom se zaměstnancem dohodne (viz § 95 ZP).  V dohodě lze sjednat bližší podmínky, za kterých bude pracovní pohotovost držena.  Zákoník práce nepředepisuje výslovně písemnou formu, ale pro jistotu obou smluvních stran se písemná forma doporučuje. Důvodem je skutečnost, že bez uzavřené dohody nelze zaměstnanci pracovní pohotovost nařídit.  Jinak je tomu například u práce přesčas, kdy je možné zaměstnanci bez jeho souhlasu nařídit práci přesčas až 150 hodin v kalendářním roce.

Doba, po kterou může být pracovní pohotovost držena, není zákoníkem stanovena, ani není časově omezena. Může být tedy držena i v době nepřetržitého odpočinku mezi směnami. Dojde-li však k výkonu práce, pracovní pohotovost se přerušuje a za vykonanou práci náleží zaměstnanci mzda (plat).  Zpravidla se jedná o práci přesčas, neboť se jedná o výkon práce nad stanovený harmonogram směn. Za práci…