Výpověď daná zaměstnancem a onemocnění na konci výpovědní doby

Dotaz

Zaměstnanec doručil zaměstnavateli výpověď z pracovního poměru s tím, že výpovědní doba a pracovní poměr mu končí 30. 4. 2021. Dne 26. 4. 2021 byl zaměstnanec pozitivně testována na covid-19 a byla mu vystavena e-neschopenka, takže v den, kdy měl skončit pracovní poměr 30. 4. 2021, bude v pracovní neschopnosti a do nového zaměstnání nemůže nastoupit. Může zaměstnavatel trvat na tom, že jeho pracovní poměr 30. 4. 2021 skončil, a pokud ne, je povinen mu proplácet náhradu mzdy za dočasnou pracovní neschopnost za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti? Skončí mu pracovní poměr u původního zaměstnavatele až po ukončení pracovní neschopnosti?

Právní předpisy

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

• § 53 odst. 1 ZP

• § 53 odst. 2 ZP

• § 66 odst. 2 ZP

• § 192 ZP

Odpověď

Musíme si uvědomit, že zaměstnanec podal výpověď sám, o své vůli a ze svého vlastního rozhodnutí. Proto také musel předem vědět, že když podá výpověď v měsíci únoru 2021, že jeho pracovní poměr skončí dne 30. 4. 2021.

Pro výpověď podanou zaměstnancem zaměstnavateli neplatí žádná ochranná doba, jako ji známe z ustanovení § 53 odst. 1 ZP, kdy zaměstnavatel nemůže dát výpověď (tím se myslí okamžik doručení výpovědi) např. v době pracovní neschopnosti. Pro výpověď podanou zaměstnancem zaměstnavateli také neplatí ustanovení § 53 odst. 2 ZP, podle kterého pracovní poměr rozvázaný výpovědí ze strany zaměstnavatele nekončí v ochranné době…