dnes je 22.12.2024
Input:

Změny v ZP k 1. 1. 2014

1.1.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 14 minut

2.2.3.1
Změny v ZP k 1. 1. 2014

JUDr. Petr Bukovjan

Zákoník práce byl k 1. 1. 2014 novelizován zákonem č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva.

Následující text v přehledné a srozumitelné podobě shrnuje nejdůležitější změny, ke kterým došlo s účinností od 1. 1. 2014 v zákoníku práce na základě zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti přijetím rekodifikace soukromého práva, nebo které souvisejí s uplynutím přechodných období zakládajících jen dočasnou změnu právní úpravy. Pro srovnání jsou v levém sloupci uvedena pravidla v roce 2013, v pravém pak novelizovaná ustanovení.

Změny provedené zákonem č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva

Základní zásady pracovněprávních vztahů

(§ 1a ZP)

2013 2014
Zákoník práce obsahoval v § 1a ZP(1.8.2013) příkladmý výčet základních zásad pracovněprávních vztahů bez dalšího. Základní zásady pracovněprávních vztahů uvedené v § 1a ZP(1.1.2014) jsou označeny jako ty, které vyjadřují smysl a účel ustanovení zákoníku práce a některé z nich

  • zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance,

  • uspokojivé a bezpečné podmínky pro výkon práce a

  • rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace

vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek. Toto vymezení má význam jednak pro možnost odchylování se od zákona (§ 1 odst. 2 NOZ), jednak pro posouzení platnosti právního jednání (§ 580 a § 588 NOZ).

Odchylování se od zákona

(§ 4a a § 4b ZP)

2013 2014
Ustanovení § 4a ZP(1.8.2013) vylučovalo nebo omezovalo použití některých občanskoprávních institutů v pracovněprávních vztazích. Nově jsou tato vyloučení nebo omezení součástí jiných, samostatných ustanovení ZP, např. § 144a ZP(1.1.2014) nebo § 346d ZP(1.1.2014). Ustanovení § 4a ZP(1.1.2014) se nyní věnuje možnosti odchylné úpravy práv a povinností v pracovněprávních vztazích.
Pravidla pro odchylnou úpravu práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích byla obsažena v ustanovení § 4b ZP(1.8.2013). Ustanovení § 4b ZP(1.8.2013) bylo zrušeno a právní úprava odchylování se byla s jistými formulačními nebo věcnými změnami přesunuta do § 4a ZP(1.1.2014) (viz dále).
Možnost odchylování se od zákona byla vázána na to, že to zákoník práce výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit. Odchylování se od úpravy práv a povinností v pracovněprávních vztazích spadá pod pravidla obsažená obecně v § 1 odst. 2 NOZ. V tomto směru vypadla jakákoliv vazba na povahu ustanovení zákona, rozhoduje výslovný zákonný zákaz.
Jedním z důvodů pro absolutní neplatnost právního úkonu byl případ, kdy se jím zaměstnanec předem vzdal svých práv – § 19 ZP(1.8.2013) písm. f). Právní jednání, kterým se zaměstnanec vzdá (nejen předem) práva, které mu zákoník práce, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis poskytuje, je podle § 4a odst. 4 ZP(1.1.2014) právním jednáním zdánlivým, nepřihlíží se k němu.

Pracovní vztahy členů družstva

(§ 5 odst. 3 ZP)

2013 2014
Pracovní vztahy mezi družstvem a jeho členy se řídily zákoníkem práce, nestanovil-li jiný právní předpis (obchodní zákoník) jinak. Ustanovení § 5 odst. 3 ZP(1.8.2013) bylo zrušeno.
Dle § 226 odst. 2 ObchZ platilo, že je-li podle stanov družstva podmínkou členství též pracovní vztah člena k družstvu, mohou stanovy obsahovat úpravu tohoto vztahu. Tato úprava nesměla ale odporovat pracovněprávním předpisům, ledaže byla pro člena výhodnější. Nebylo-li zvláštní úpravy ve stanovách družstva, platily pracovněprávní předpisy. Obchodní zákoník byl zrušen a právní úpravu týkající se družstev obsahuje zákon o obchodních korporacích. Ten výslovně zmiňuje ve svém § 579 ZOK jen pracovní poměr mezi členem družstva a družstvem jako případnou podmínku vzniku členství. Žádná specifická úprava pro členy družstva již neexistuje.

Zaměstnanec

(§ 6 ZP)

2013 2014
§ 6 ZP(1.8.2013) upravoval podmínky způsobilosti fyzické osoby mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilosti vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe uvedené povinnosti. Statusové otázky (otázky týkající se osobního stavu osob v podobě právní osobnosti nebo svéprávnosti) jsou i pro pracovněprávní vztahy obsaženy v NOZ. Zaměstnanec je nově v § 6 ZP(1.1.2014) definován jen jako fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.
K výkonu závislé práce jako zaměstnanec se mohla fyzická osoba zavázat dnem, kdy dosáhla 15 let věku. Zaměstnavatel s ní však nesměl sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku. K výkonu závislé práce se může nezletilý zavázat nikoliv jen s dovršením věku 15 let, ale až s ukončením povinné školní docházky (§ 35 odst. 1 NOZ). Dříve nelze pracovněprávní vztah uzavřít.

Zaměstnavatel

(§ 7 ZP(1.1.2014) a zrušený § 10)

2013 2014
Podle § 10 ZP(1.8.2013) mohla jednat jako zaměstnavatel fyzická osoba nejdříve s dosažením věku 18 let. Zaměstnavatelem může být i fyzická osoba mladší 18 let. Právní úprava totiž počítá s tím, že jí může být před dovršením tohoto roku věku přiznána soudem a se souhlasem zákonného zástupce svéprávnost (§ 37 NOZ), nebo jí může zákonný zástupce s přivolením soudu udělit souhlas k samostatnému provozování obchodního závodu či k jiné obdobné výdělečné činnosti (§ 33 NOZ).

Právní jednání

(§ 18 až § 20 ZP)

2013 2014
Zákoník práce počítal s pojmem "právní úkon" a obsahoval i úpravu některých aspektů jeho neplatnosti (§ 18 až § 20 ZP(1.8.2013)). Pojem "právní úkon" byl nahrazen termínem "právní jednání" (to se promítlo terminologicky i do ustanovení § 42 odst. 2 ZP(1.1.2014) a § 43a odst. 4 ZP(1.1.2014)). Pokud jde o posuzování platnosti právních jednání, vychází se i v pracovněprávních vztazích z právní úpravy obsažené v novém občanském zákoníku (§ 555 až § 558 NOZ a § 574 a násl. NOZ). Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. (§ 18 až § 20 ZP(1.1.2014))
Právní úprava neobsahovala žádnou výslovnou metodu výkladu právního jednání ve prospěch zaměstnance. Ustanovení § 18 ZP(1.1.2014) obsahuje pravidlo, že je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější. Jde o pravidlo, které se aplikuje jako krajní výkladová metoda, pokud všechny ostatní selžou a pochybnosti zůstanou.

Kolektivní smlouva

(§ 23, § 27 a § 28 ZP)

2013 2014
V zákoníku práce nebyla výslovná zmínka chránící zaměstnance před ukládáním nových povinností nebo zkracováním jejich práv v kolektivní smlouvě. K ujednáním v kolektivní smlouvě, která zaměstnancům ukládají povinnosti nebo zkracují jejich práva stanovená tímto zákonem, se nepřihlíží (tato ujednání jsou právně bezvýznamná). (§ 23 ZP(1.1.2014))
Rozpor podnikové kolektivní smlouvy s kolektivní smlouvou vyššího stupně co do minimálního rozsahu práv řešil § 27 ZP(1.8.2013) neplatností. K ujednáním podnikové kolektivní smlouvy, která upravují práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouvy vyššího stupně, se nepřihlíží (jako by jich nebylo). (§ 27 ZP(1.1.2014))
V ustanovení § 28 ZP(1.8.2013) byl obsažen zákaz nahradit kolektivní smlouvu jinou (nepojmenovanou) smlouvou a použít pro ni některá ustanovení občanského zákoníku (např. o odstoupení od smlouvy). Tyto zákazy jsou v § 28 ZP(1.1.2014) přeformulovány. I nadále platí, že kolektivní smlouvu nelze nahradit jinou smlouvou (dle § 1746 odst. 2 NOZ), stejně jako ji není možné zrušit odstoupením od ní (sjednání takové možnosti by negativně ovlivnilo existenci kolektivní smlouvy, proto se k takové dohodě vůbec nepřihlíží). Nově je vyloučeno domáhat se relativní neúčinnosti kolektivní smlouvy (§ 589 a násl. NOZ).

Pracovní smlouva

(§ 34 ZP)

2013 2014
§ 34 ZP(1.8.2013) obsahoval požadavek na písemnou formu jak pracovní smlouvy, tak jejích případných změn. Ve vztahu ke změnám obsahu pracovní smlouvy už § 34 ZP(1.1.2014) tento požadavek neobsahuje. To, že také ke změně obsahu pracovního poměru (pracovní smlouvy) musí dojít písemnou formou, se dovozuje přímo z ustanovení § 564 NOZ, dle kterého "vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě".
Požadavek písemné formy pro odstoupení od pracovní smlouvy nebyl výslovně spojen s následkem v případě jejího nedodržení. (§ 34 odst. 4 ZP(1.8.2013)) Odstoupení od pracovní smlouvy musí být provedeno písemně, jinak se k němu nepřihlíží (postrádá právních účinků, jako by nebylo). (§ 34 odst. 4 ZP(1.1.2014))

Rozvázání pracovního poměru

(§ 50 odst. 1, § 56a, § 60 a § 66 odst. 2 ZP)

2013 2014
Nedodržení povinnosti písemné formy pro výpověď z pracovního poměru (§ 50 odst. 1 ZP(1.8.2013)), pro jeho okamžité zrušení (§ 60 ZP(1.8.2013)) nebo zrušení ve zkušební době (§ 66 ZP(1.8.2013)) nebylo výslovně spojeno s konkrétním následkem. Pokud tato právní jednání vedoucí k rozvázání pracovního poměru nebudou provedena v písemné podobě, nepřihlíží se k nim. To znamená, že jde jen o zdánlivá právní jednání, k nimž vlastně ani nedošlo a na jejich základě nemůže pracovní poměr skončit (jsou právně bezvýznamná). (§ 50 odst. 1 ZP(1.1.2014) a § 60 ZP(1.1.2014) a § 66 odst. 2 ZP(1.1.2014))
Zákoník práce neumožňoval rozvázat pracovní poměr třetí osobě mimo zaměstnance nebo zaměstnavatele. Zákonný zástupce nezletilého zaměstnance mladšího 16 let může okamžitě zrušit jeho pracovní poměr, pokud je to nutné v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví tohoto zaměstnance (též § 35 odst. 2 NOZ). K platnosti tohoto způsobu rozvázání pracovního poměru se vyžaduje přivolení soudu. Toto přivolení a rovněž tak stejnopis okamžitého zrušení pracovního poměru musejí být nezletilému zaměstnanci doručeny. (nový § 56a ZP(1.1.2014))

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

(§ 77 odst. 4 až 6 ZP)

2013 2014
U výpovědi nebo okamžitého zrušení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (výslovně jen dohody o pracovní činnosti) nebyla zmíněna předepsaná forma. Pro výpověď nebo okamžité zrušení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se vyžaduje zásadně písemná forma, jinak se k nim nepřihlíží (jsou právně bezvýznamné). (§ 77 odst. 4 ZP(1.1.2014))
Zákoník práce neumožňoval rozvázat pracovněprávní vztah založený dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce někomu jinému než zaměstnanci nebo zaměstnavateli. Zákonný zástupce nezletilého zaměstnance mladšího 16 let může okamžitě zrušit jeho dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, a to za stejných podmínek jako pracovní poměr (viz výše). (§ 77 odst. 5 až 6 ZP(1.1.2014))

Odměňování

(nový § 144a ZP)

…
Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
          Nahrávám...