Změny v ZP od 1. 1. 2024

2.2.13.1

Změny v ZP od 1. 1. 2024

JUDr. Petr Bukovjan

Zákoník práce byl k 1. 1. 2024 novelizován:

• zákonem č. 432/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,

• zákonem č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,

• zákonem č. 321/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,

• zákonem č. 408/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,

• zákonem č. 412/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,

• zákonem č. 413/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Zákon č. 281/2023 Sb. – velká implementační novela zákoníku práce

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a dovolená (§ 77 odst. 2 a 8 ZP)

S účinností od 1. 1. 2024 může zaměstnancům na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce vzniknout ze zákona právo na dovolenou stejně jako zaměstnancům v pracovním poměru (myšleno především dovolenou za kalendářní rok, protože dodatková dovolená je u tzv. dohodářů velmi výjimečná záležitost).

Protože jedním z parametrů pro správné posouzení práva zaměstnance na dovolenou je počet celých násobků odpracované týdenní pracovní doby a s dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr ani po novele zákoníku práce konkrétní délka týdenní pracovní doby obecně spojena není, vložil zákonodárce do ustanovení § 77 ZP nový odstavec 8, dle kterého u zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti činí pro účely dovolené délka týdenní pracovní doby 20 hodin. Jde o fiktivní týdenní pracovní dobu, s níž zaměstnavatel kalkuluje právě a jenom pro účely zjištění práva zaměstnance na dovolenou. Rozhodně to neznamená, že by snad zaměstnavatel musel v této délce zaměstnanci na dohodu práci rozvrhnout a následně ji v tomto rozsahu též přidělit.

Aby zaměstnanci na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce vzniklo právo alespoň na poměrnou část dovolené za kalendářní rok, musí vedle trvání pracovněprávního vztahu v daném kalendářním roce v délce nejméně 4 týdny (28 dnů) odpracovat ve stejném kalendářním roce v rámci daného pracovněprávního vztahu minimálně 80 hodin (4 x 20). Ostatní pravidla týkající se např. čerpání dovolené se u dohod uplatňují stejně jako v pracovním poměru.

Nepřetržitý odpočinek v týdnu (§ 92 ZP, dále § 15 a 28 ZIP)

Velmi důležitá změna nastala v právní úpravě nepřetržitého odpočinku v týdnu. Jde o reakci na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 2. 3. 2023, ve věci C-477/21, dle kterého denní odpočinek stanovený v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby není součástí týdenní doby odpočinku podle článku 5 téže směrnice, ale k této době se přičítá, a je-li pracovníkovi poskytnuta týdenní doba odpočinku, má tento pracovník rovněž nárok na dobu denního odpočinku, která uvedené týdenní době odpočinku předchází.

Český zákonodárce si doposud vykládal právní úpravu týdenní doby odpočinku v dotyčné směrnici tak, že když zákoník práce tento nepřetržitý odpočinek zaručuje až na výjimky v délce 35 hodin, tak je v tom "schován" i onen nepřetržitý denní odpočinek (11 + 24). Ostatně málokterý zaměstnavatel bohužel chápal stávající právní úpravu tak, že by po skončení např. páteční směny bylo nutno zaměstnanci poskytnout nepřetržitý denní odpočinek, když bude čerpat ten týdenní a když další směnu nastoupí zase až v pondělí.

Nové základní pravidlo obsažené v ustanovení § 92 odst. 1 ZP spočívá v povinnosti zaměstnavatele poskytnout v rámci týdne zaměstnanci staršímu 18 let nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 24 hodin spolu s nepřetržitým denním odpočinkem podle ustanovení § 90 odst. 1 ZP, na který musí bezprostředně navazovat. Jde vlastně o součet 24 + 11, který představuje dosavadních 35 hodin. Až tuto celkovou dobu trvání obou odpočinků označuje zákon za nepřetržitý odpočinek v týdnu. Je to důležité proto, aby bylo jasné, že s každou směnou, potažmo prací přesčas, je spojen nepřetržitý denní odpočinek v rámci 24 hodin po sobě jdoucích, i kdyby měla posléze následovat týdenní doba odpočinku. Mladistvému zaměstnanci musí být zaměstnavatelem poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 48 hodin.

Zákon nadále umožňuje, aby byl nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrácen. Nicméně jeho délka musí činit nejméně 24 hodin a zkrácení musí být kompenzováno v následujícím týdnu. V případě, že k onomu zkrácení dojde v rámci nepřetržitého denního odpočinku, zákon stanoví podmínku, že doba, o kterou se tento odpočinek zkrátil, nesmí být poskytnuta samostatně, ale jen s následujícím nepřetržitým odpočinkem v týdnu tak, aby zaměstnanci byl poskytnut za období 2 týdnů nepřetržitý odpočinek v týdnu v délce alespoň 70 hodin. Uvedeno na hypotetickém příkladu, kdy v prvním týdnu dojde ke zkrácení rovněž základního nepřetržitého týdenního odpočinku, aby nepřetržitý odpočinek v týdnu činil jen zákonem požadované minimum 24 hodin. Matematicky vyjádřeno jde za 2 týdny o tuto rovnici: 8 + 16 + 11 + (24 + 3 + 8) = 70 hodin, kde

• 8 hodin je zkrácený nepřetržitý denní odpočinek v prvním týdnu,

• 16 hodin je zkrácený základní nepřetržitý týdenní odpočinek v prvním týdnu (má-li být zachováno alespoň 24 hodin nepřetržitého odpočinku v týdnu),

• 11 hodin je nezkrácený nepřetržitý denní odpočinek v druhém týdnu,

• 24 hodin je minimální délka základního nepřetržitého týdenního odpočinku v druhém týdnu,

• 3 hodiny představují zkrácení nepřetržitého denního odpočinku z prvního týdne (11–8) a

• 8 hodin připadá na zkrácení základního nepřetržitého týdenního odpočinku v prvním týdnu
  (24–16).

Omezení výkonu některých činností (§ 303 odst. 3 ZP)

Bylo změněno též omezení, které pro zaměstnance vyjmenované v ustanovení § 303 odst. 1 ZP určuje odstavec 3 téhož paragrafu co do jejich členství v některých orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, ledaže do takového orgánu byli vysláni zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni.

Nově je připuštěno, aby za výkon funkce v těchto orgánech dostávali v omezené výši odměnu. Ta však včetně podílu na zisku či jiného peněžitého plnění může činit nejvýše 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu a nejvýše přípustného osobního příplatku v příslušné platové třídě a v případě vedoucího zaměstnance též příplatku za vedení, který mu lze jako nejvýše přípustný přiznat podle ustanovení § 124 odst. 3 ZP ve spojení se zvláštním právním předpisem, a to podle naposledy zaměstnancem obsazeného místa, na kterém zaměstnanec v příslušném kalendářním roce naposledy vykonával práci. Zaměstnanec má povinnost bezodkladně informovat zaměstnavatele o každém takovém peněžitém plnění, které mu bylo vyplaceno.

Zákon č. 321/2023 Sb. – pracovní volno k činnosti zaměstnance na akcích pro děti a mládež (§ 203 a 203a ZP)

Změny na základě zákona č. 321/2023 Sb. se dotkly právní úpravy překážky v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu v podobě jeho vybraných činností na táborech a sportovních soustředěních pro děti a mládež.

Ustanovení § 203 odst. 2 písm. h) ZP bylo zcela vypuštěno a pracovněprávní úprava je komplexně obsažena v ustanovení § 203a ZP. Procesní souvislosti týkající se refundace vyplacené náhrady mzdy nebo platu za dobu pracovního volna zaměstnance za tímto účelem jsou řešeny zákonem o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (k tomu viz podrobný materiál zveřejněný na portálu ČSZZ www.cssz.cz – jaký předepsaný tiskopis k tomu musí zaměstnavatel použít a co je třeba k žádosti o refundaci přiložit).

Ve vztahu k této překážce v práci je nově vymezen pojem "děti a mládež". Rozumí se jimi osoby mladší než 26 let. Podmínka soustavné a bezplatné práce s dětmi nebo mládeží nejméně po dobu 1 roku bezprostředně před uvolněním zaměstnance se už nevyžaduje ani pro sportovní soustředění pro zdravotně postižené děti a mládež (doposud to platilo jen ve vztahu k táborům).

Změnila se jedna z podmínek pro to, aby zaměstnanci za týden pracovního volna příslušela náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku. Do 31. 12. 2023 bylo takovou podmínkou, že tábor nebo sportovní soustředění pořádá právnická osoba, jejíž hlavní činností je práce s dětmi nebo mládeží. Nově postačuje, pokud bude taková práce podstatnou částí její hlavní činnosti.

Aby se předešlo výkladovým problémům, co obnáší "týden" pracovního volna, resp. jak dlouhé je období, které je za splnění zákonných podmínek placené, novela stanoví, že v kalendářním roce přísluší zaměstnanci náhrada mzdy (platu) za počet hodin pracovního volna odpovídající délce jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (pro tento počet zákon používá legislativní zkratku "roční limit"), přičemž se poskytuje od započetí prvního čerpání pracovního volna v kalendářním roce. Při změně délky stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku se počet hodin zbývajících do ročního limitu vyjádří stejným poměrem k nové délce stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (viz příklad na další straně).

Do 31. 12. 2023 náležela náhrada mzdy (platu) sice za týden, ale až do výše průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku (šlo o nesmyslné poměřování týden vs. měsíc). Po novele už náhrada přísluší zaměstnanci ve výši průměrného hodinového výdělku, nejvýše však ve výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy v národním hospodářství na přepočtené…