2.2.4.2
Změny v ZP od 1. 8. 2013
JUDr. Petr Bukovjan
Pod číslem 155/2013 vyšel ve Sbírce zákonů zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Protože účinnost této novely byla schválena k prvnímu dni druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, stane se tak ke dni 1. 8. 2013.
Zmíněný zákon zahrnuje změnu jednak ustanovení § 39 ZP o pracovních poměrech na dobu určitou, jednak jeho ustanovení § 90 ZP o nepřetržitém odpočinku mezi dvěma směnami.
Doba určitá
Novela reaguje na poměrně zásadní změny, ke kterým došlo v právní úpravě sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou s účinností od 1. 1. 2012 a které se u zaměstnavatelů nesetkaly s velkým ohlasem, ba v některých případech jim podmínky pro zaměstnávání velice ztížily. Za problematické bylo považováno zejména vypuštění výjimek (tedy případů, kdy se omezující právní úprava nepoužije)spočívajících v zástupu za dočasně nepřítomného zaměstnance nebo váznoucích na vážných provozních důvodech či zvláštní povaze práce vykonávané zaměstnancem (v druhém případě za předpokladu, že to bylo sjednáno v písemné dohodě s odborovou organizací, nebo stanoveno vnitřním předpisem u zaměstnavatele, kde odborová organizace nepůsobí).
Z důvodové zprávy k návrhu novely zákoníku práce vyplývá, že jde o "navrácení" druhé z výše zmíněných výjimek, aby mohl zaměstnavatel flexibilně reagovat na požadavky trhu. Jak sama ale tato zpráva uvádí a jak by bylo možné dovodit i odborným výkladem (viz dále), nejde o navrácení v pravém slova smyslu (a proto bylo dáno do uvozovek). Ve srovnání s právní úpravou účinnou do konce roku 2011 lze dovodit následující shody a rozdíly:
Shody
-
výslovná vazba na vážné provozní důvody (na straně zaměstnavatele) nebo na zvláštní povahu práce (kterou má zaměstnanec vykonávat);
-
nutnost existence písemné dohody zaměstnavatele s odborovou organizací; u zaměstnavatele, u něhož nepůsobí odborová organizace, lze takovou dohodu nahradit vydáním vnitřního předpisu;
-
bližší vymezení důvodů pro použití výjimky, a to právě v písemné dohodě s odborovou organizací nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.
Rozdíly
-
vymezení nových podmínek, totiž že nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat založení pracovního poměru na dobu neurčitou a že jeho postup (uzavření pracovního poměru na dobu určitou) bude přiměřený důvodům, které ho k tomu vedou; tyto podmínky fungují jako určité "síto" oprávněné aplikace přijaté výjimky;
-
další obsahové náležitosti písemné dohody s odborovou organizací nebo vnitřního předpisu, konkrétně pravidla jiného postupu zaměstnavatele při sjednávání nebo…
