Dotaz
Od 1. 1. 2025 dochází ke změně zápočtu mateřské dovolené, další mateřské dovolené a rodičovské dovolené do započitatelné praxe pro určení platového stupně.
Chci se zeptat, zda tato změna platí i zpětně pro současné zaměstnance (nástup před 1. 1. 2025), nebo pouze pro zaměstnance, kteří nastoupí nově po 1. 1. 2025?
Pokud se to týká zaměstnanců, kteří nastoupili před 1. 1. 2025, mám z pozice mzdové účetní přepočítat již zadanou praxi? Případně na základě čeho bych ji měla přepočítat?
Právní předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
Odpověď
Podle § 123 odst. 4 ZP zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby (dále jen "započitatelná praxe“). Podmínky pro určení započitatelné praxe pak má stanovit podle § 123 odst. 6 písm. d) ZP vláda nařízením, což činí v § 4 nařízení vlády č. 341/2017 Sb.
Podle v minulosti účinného § 4 odst. 5 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. zaměstnavatel započetl v plném rozsahu, nejvýše však celkovém rozsahu 6 let zaměstnanci:
- dobu skutečného čerpání mateřské dovolené, další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti nejvýše v rozsahu odpovídajícím délce mateřské dovolené a další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené platné v době této péče podle jiného právního předpisu,
- dobu osobní péče o osobu závislou na péči jiné osoby, je-li závislou osobou nezletilé dítě podle § 120 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákonodárce měl však za to, že uvedený limit zápočtu ve výši 6 let znevýhodňuje zaměstnance
a zaměstnankyně pečující o dítě dobu delší než 6 let oproti zaměstnancům a zaměstnankyním, které pečují kratší dobu. Tento limit dle názoru zákonodárce rovněž negativně přispíval ke vzniku nerovnosti v odměňování mezi muži a ženami v důsledku péče o dítě.
Limit 6 let pro zápočet tzv. náhradní doby péče o dítě do započitatelné praxe pro stanovení platového stupně odstranil i kvůli tomu, aby touto změnou přispěl ke snížení rozdílů v odměňování žen a mužů v důsledku péče o dítě.
Doba péče o dítě ve smyslu § 4 odst. 5 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., resp. ve smyslu § 3 odst. 2 písm. d) nařízení vlády č. 304/2014 Sb., se tedy s účinností od 1. 1. 2025 započítává (státním) zaměstnancům v plném rozsahu do…
